Čína brání kurz měny i vysoké přebytky

"Pouhá změna kurzu bez patřičné restrukturalizace poškodí reálnou ekonomiku a globální růst," citovala agentura Reuters viceguvernérku, která hovořila v Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku. Zvýšení kurzu měny samo o sobě vysoké přebytky nesníží, řekla.

Wu poukázala na zkušenost, kterou má s vysokými přebytky Japonsko nebo Německo. Obě země v minulosti zvýšily kurzy svých měn, přebytky však nijak výrazně nesnížily. Čína musí naopak podpořit domácí poptávku a případně se zaměřit na fungování politiky, jejímž původním cílem byla podpora exportu. Bez toho prý nelze o změně devizového režimu uvažovat.

Čínská ekonomika zažívá v posledních letech silný rozmach a vykazuje více než desetiprocentní růst. Letos v září se přebytek zahraničního obchodu země meziročně zvýšil zhruba o 56 procent a dosáhl 23,9 miliardy dolarů. Přebytek na běžném účtu, který je širším měřítkem obchodní bilance a finančních toků, loni překročil 200 miliard dolarů.

Čína masivní dolarové přebytky shromažďuje v centrální bance a už si vytvořila největší devizové rezervy na světě. Ty nedávno překročily 1,4 bilionu dolarů. Peking je kvůli tomu pod palbou kritiky od Spojených států i jiných vyspělých zemí. Američané jsou přesvědčeni, že Čína svou politikou podporuje domácí firmy, které získávají nespravedlivé výhody na zahraničních trzích.

Wu po skončení svého vystoupení odpovídala na dotazy a mimo jiné řekla, že zmrazení přílivu rezerv má jediný smysl, a sice "získat čas na strukturální reformy".

Čína podle viceguvernérky nemůže provést rychlé změny, aby nedopadla jako země ve východní Evropy. Některé z nich vsadily začátkem 90. let na takzvanou šokovou terapii, která spočívala v rychlých národohospodářských reformách. Čína se prý ke změně propracovává postupně.

"Uznáváme, že někteří lidé ve Spojených nejsou tak trpěliví jako my," řekla. Kritici nicméně tvrdí, že Čína postupuje příliš pomalu a její měna je prý vůči dolaru podhodnocena až o 40 procent.

Peking v červenci 2005 ke změně kurzové politiky sáhnul, změny ale spočívaly pouze v tom, že mírně rozšířil fluktuační pásmo pro pohyb jüanu. Hodnotu měny také začal definovat vůči koši měn, zatímco předtím spoléhal pouze na americký dolar. Od revalvace se kurz jüanu zvýšil jen asi o sedm procent, k euru naopak o šest procent oslabil.

Ve Washingtonu se dnes koná schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7, na které se má hovořit o kurzech měn, problémech finančních trhů a ekonomickém výhledu. Schůzka se koná v rámci podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Členy G7 jsou USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie.

Americký dolar se tradičně používá jako rezervní měna. Podle čínské viceguvernérky by si proto měly Spojené státy zvyknout, že pro Ameriku je z tohoto důvodu přirozené, že má obchodní účet v deficitu. Něco jiného je, jaká bude výše těchto deficitů. Čína má například obchodní deficit s částí asijských zemí, které do Číny vyvážejí suroviny.

Zasedání MMF se tradičně účastní i česká delegace. Letos je s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou ve Washingtonu viceguvernér ČNB Miroslav Singer.