Teplo od příštího roku zřejmě výrazně zdraží

Střízlivější odhady počítají se zhruba desetiprocentním zdražením. To by pro rodinu v třípokojovém panelákovém bytě, která používá dálkové teplo k vytápění i ohřevu vody, znamenalo zvýšení měsíčních plateb o zhruba 100 až 150 korun.

O kolik skutečně teplo v příštím roce zdraží, bude v jednotlivých městech zřejmé během několika týdnů. Energetický regulační úřad již pravidla pro tvorbu cen v příštím roce zveřejnil a teplárenské společnosti je nyní podle výměru počítají.

Teplo od ledna zdraží nejen kvůli vyšším cenám vstupů, například uhlí, zemního plynu či biomasy, ale také vody, která teplo odběratelům dodává. Do ceny se rovněž promítne zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty, nová ekologická daň, dražší emisní povolenky a přísnější limity na sirnatost paliva.

Ekologická daň zdraží výrobu tepla nejvíce, o zhruba 30 korun na gigajoule, u výtopen na uhlí, které nemají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. "Toto maximální navýšení z titulu ekologické daně postihne odhadem méně než 10.000 domácnosti (v celé ČR)," řekl Kaufmann. Tam, kde se teplo vyrábí z obnovitelných zdrojů či se společně s teplem produkuje elektřina, bude daň nyní nulová.

Části nedávno schválené normy, které se týkají osvobození od daně, nejsou však podle teplárníků dosud zcela jednoznačné. "V tomto případě patrně oznámí teplárenské společnosti cenu tepla bez ekologické daně a následně ji dopočítají podle daných pravidel," domnívá se Kaufmann.

Zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent zvýší cenu tepla všem domácnostem o 3,8 procenta.

Za gigajoule tepla se dnes platí v Česku v průměru 400 korun, ceny se ale v jednotlivých městech výrazně liší. Pohybují se zhruba od 270 do 550 korun za gigajoule. Průměrná domácnost spotřebuje na vytápění a ohřev vody ročně kolem 50 GJ, domácnost se špatně izolovaným domem ale může odebrat 70 GJ i více.

Centrální zásobování teplem má v Česku zhruba 1,5 milionu domácností, což představuje zhruba čtyři miliony lidí, a řada firem a institucí.