Vyřizování ochranných známek původu má být jednodušší

Novela podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) upravuje postup žadatelů o získání ochrany původu a zeměpisného označení. Těžiště řízení o zápis do příslušného rejstříku přesouvá na členské státy EU. Žadatelé se v souladu s evropským právem mají obrátit na Úřad průmyslového vlastnictví, který bude žádosti projednávat na národní úrovni předtím, než je postoupí orgánům EU.

Norma upravuje také postup při podávání námitek českých občanů nebo firem proti zápisu označení u zemědělských výrobků a potravin, které nemají svůj původ na území ČR. Za Česko bude v takových případech jednat Úřad průmyslového vlastnictví společně s ministerstvem zemědělství.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

ČR má zatím nejvíc ochranných známek z nováčků EU, naposledy je letos v srpnu získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. Několik dalších výrobků, třeba pardubický perník nebo mariánskolázeňské oplatky, na zisk ochranné známky aspiruje. Nejvíc ochranných známek mají středomořské země - Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.

Chráněné zeměpisné označení spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Tuto známku získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.

Sněmovna dnes také přijala vládní novelu obchodního zákoníku, která podle předkládajícího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) hlavně zavádí některá ustanovení práva EU. Umožňuje například, aby bylo možné do obchodního rejstříku zapisovat i v cizích jazycích. Podle ministra také posiluje informovanost spotřebitelů a obchodních partnerů. Lepší informovanost má zajistit rozšíření povinných náležitostí, které mají obsahovat webové stránky podnikatelů. Pokud má podnikatel webové stránky, pak na nich také nebude moci uvádět neúplné, nebo dokonce klamavé údaje.