Dálnici D3 z Tábora až na hranice postaví soukromý kapitál

"Zahajujeme činnosti směřující k rozšíření dokumentace tak, aby se vztahovala na celou trasu D3 od Tábora na jih, přičemž tuto etapu činnosti zvládneme z velké části vlastními silami," řekl k tomu náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Podle něj tak ministerstvo naplňuje záměr stavět v budoucnu delší dálniční úseky. Projekt ještě musí schválit vláda.

Ukončení spolupráce s firmou Mott MacDonald zdůvodňuje ministerstvo právě prodloužením dotčeného úseku. Podle Hanzelky bylo výběrové řízení na poradce vypsáno pouze na úsek mezi Táborem a Bošilcem, tudíž není možné spolupráci rozšířit bez vypsání nového tendru. Hodač navíc vyjádřil nespokojenost s prací Mott MacDonald. "Domníváme se také, že došlo i k úniku informací," dodal.

Celá trasa z Tábora přes České Budějovice do Dolního Dvořiště měří 96 kilometrů. O ceně stavby nechce MD zatím spekulovat, známa je pouze cena za třicetikilometrový úsek z Tábora do Bošilce, která se odhaduje na 15 miliard korun. Smlouva s investorem by měla být podepsána do konce roku 2008.

"Předpokládáme, že jednotlivé úseky se budou odevzdávat postupně, ale je pravidlem, že celá stavba se odevzdává do pěti let od podpisu smlouvy," naznačil Hanzelka, že jihočeský úsek hlavního severojižního tahu by mohl být hotov v roce 2013. Otazník visí nad středočeskou částí D3, která má vést přes přírodně cennou oblast Posázaví. Proti stavbě se bouří ekologové i místní rekreanti.

Dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a navazující silnice R3 k hranicím představuje největší chybějící část české dálniční sítě. Současná silnice první třídy patří k nejvytíženějším úsekům a cesta z Prahy na jih se kvůli zácpám mnohdy protáhne o hodiny. Po urychlení výstavby dálnice volají vedle řidičů i obyvatelé táborské aglomerace, kde nyní dlouhé kolony projíždějí centry měst. Nejvíce postižená je zřejmě Planá nad Lužnicí.

Stavba dálnice D3 z Tábora do Bošilce je vůbec prvním dopravním projektem v ČR, kde má být použita metoda PPP (Public Private Partnership). Znamená to, že stavbu budou financovat soukromé firmy. Stát jim poté bude peníze dlouhodobě splácet v podobě koncesionářských poplatků. Výhodou je malé zatížení pro státní rozpočet, nevýhodou naopak dlouhodobá příprava projektů a riziko špatně sestavených kontraktů.

"Nedej bože, kdyby se s tím projektem něco stalo, a ta smlouva by se zrušila, tak bychom to museli nějakým způsobem vyrovnávat," řekl již dříve ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka. Podle Slamečky bude záležet na tom, jak dopadne právě první projekt PPP na dálnici D3.

Ministerstvo dopravy si však rizika nepřipouští. "Tento způsob realizace přenáší více rizik na soukromého dodavatele, který tak přebírá vedle odpovědnosti za samotnou výstavbu i odpovědnost za provozování dálnice a za její financování," řekl Hanzelka. Podle něj zahraniční zkušenosti ukazují, že v rámci PPP projektů se dálnice stavějí rychleji, a z dlouhodobého hlediska také ekonomicky výhodněji.