Potamon chce zkoumat zlato v Kašperských Horách

Potamon požádal o stanovení průzkumného území v dubnu. Regionální odbor MŽP to v červenci odmítl, firma podala rozklad. "Rozkladová komise před několika dny finalizovala své doporučení, které předala ministrovi," řekl Kašpar. Ministr může rozhodnout nezávisle na doporučení komise, složené z 12 lidí, většinou právníků i přizvaných odborníků.

"Průzkum nezahrnuje žádné terénní práce na povrchu. Jde o přehodnocení existujících dat, čili o kancelářskou činnost na počítačích," řekl výkonný ředitel Rudolf Řepík. V této fázi o těžbu, ani žádost o ni. K ní by vedlo dalších až sedm let, během kterých by Potamon musel získat dvě složitá povolení.

Přehodnocení dat by trval dva roky a stál by desítky milionů Kč. Peníze by firma získala z projektů, které už zpracovala. "Jde o tři "zlaté" projekty v Mongolsku, pět v Kazachstánu a další v Africe," řekl Lellák. Potamon má podíly na licencích v místních firmách. Pokud dokončí průzkum veškerých rud na Šumavě, předá data zdarma státu.

Firma chce přehodnotit práce, které v letech 1982 až 1992 prováděla Geoindustria a od 1994 do 1996 TVX Bohemia důlní, za níž stáli kanadští těžaři. Dosud se na průzkumy vydalo 700 milionů Kč. Stát má zhruba třetinu dat o ložisku, TVX dvě třetiny. Podle informací ČTK chce TVX data prodat na londýnské burze. Zájem o ně mají ruští KGD, těžaři platiny z Kamčatky, australská BHP a Bavorská těžební.

Průzkum by řekl, zda existuje ekonomická i technická možnost těžby a kolik tun zlata a dalších rud je v ložisku. Předchozí rozbory uváděly desítky tun zlata, jehož cena za osm let, od ukončení prací firmou TVX, stoupla na více než trojnásobek.

Pokud by Potamon se žádostí o průzkum neuspěl, požádal by o předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru, což je opět dvouletý proces. "Mohli jsme o něj žádat hned, ale chceme být transparentní a spolupracovat s MŽP a obcemi od počátku prací," dodal Řepík.

Území v okolí Kašperských Hor a Nezdic je poddolované od středověku. V případě budoucí těžby by její proces i úprav rud probíhaly pod zemí pod existujícími chodbami. K ložisku by podle geologů byla vyražena podzemní komunikace z prostoru mimo chráněná území i Kašperské Hory. "Na povrchu by bylo malé parkoviště a správní budova. Vytěžený materiál by se zakládal zpět do země, jediným odpadem by byly vodní páry," řekl Řepík. Podobné ložisko je v rakouském Mittersillu v národním parku Velké Taury, kde se takto těží 30 let wolfram, řekl těžební expert. České zákony vylučují těžbu s použitím kyanidů, EU je povoluje. Potamon může získat oprávnění k metodě IGP, tzv. chloridizaci, jež je třikrát dražší.

"Hypotetická těžba by přinesla regionu výrazný rozvoj," řekl Řepík. Pod zemí by pracovalo 300 lidí, další stovky ve službách. Obce by dostávaly desítky let odvody ze zisku, údajně desetimiliony ročně. Další poplatky si obce dohadují s těžební firmou.

EU je významným producentem zlata. "Kdo zlato má, tak ho těží," řekl Lellák. V těžbě a průzkumu ložisek vedou Finsko, Švédsko, Španělsko, Francie a Itálie. Také ČR podporuje v platné surovinové politice soukromé investice do průzkumu nerostných zdrojů.