Šéf PK nečeká, že by potraviny po zdražení zase výrazně zlevnily

"Zcela chápu, že zemědělci chtějí prodávat za evropské ceny, za ty pak ale musejí prodávat i zpracovatelé," uvedl. Podotkl ale, že nynější ceny některých komodit, třeba obilí, lze považovat za výkyv, který by měl zase odeznít. Záležet však bude na další úrodě. Letos byla celosvětově nižší než celková spotřeba.

Vliv na růst cen obilí i některých dalších plodin mají podle Tomana i biopaliva, kterými se řada zemí stále více snaží zčásti nahradit benzin a naftu. "V českých podmínkách to ale zatím není zásadní vliv, spíš se tu potkalo víc věcí najednou," soudí šéf komory.

Stát by však podle něj měl zvážit, z čeho je efektivní vyrábět biolíh, který se má od příštího roku přidávat do benzinu. Náklady na produkci litru této biosložky jsou prý v Evropě podle dostupných údajů vyšší než třeba ve Spojených státech či Brazílii. Do nafty se již v tuzemsku od září přidává biosložka vyráběná z řepky.

Ceny potravin na pultech obchodů šly v poslední době v průměru nahoru a podle všeho tento trend bude pokračovat. Razantně již zdražily mléčné výrobky - máslo, eidam nebo mléko. Výrazné zvýšení cen oznámily od listopadu také některé přední pekárenské firmy. Po vzestupu u drůbežího masa lze prý postupem času očekávat i vyšší ceny vepřového. Od ledna se navíc připojí zvýšení DPH z pěti na devět procent. Podle odhadů tak může v příštím roce čtyřčlenná rodina za jídlo připlatit v meziročním srovnání několik stovek korun měsíčně navíc.