Přijetí eura je nyní podle ekonomů pro českou ekonomiku nevýhodné

Na druhou stranu někteří analytici vidí v rozdílné úrovni ekonomické úrovně příležitost pro ČR. Česko se bude muset po přijetí eura opírat o zásadní strukturální změny své ekonomiky a nebude moci spoléhat pouze například na posilování české koruny a další vnější faktory.

Ekonomové včetně některých členů současné bankovní rady upozorňují, že předčasné přijetí eura zvýší v ČR inflaci, a to až o čtyři procenta. ČR by tak nemusela již plnit inflační maastrichtské kritérium. "Předčasné zavedení eura může vést ke skokovému růstu inflace. Česká ekonomika již přes dva roky těží z výhody nižších úrokových sazeb, než jaké jsou v Eurozóně, což nám pomáhá udržet relativně vysoké tempo růstu HDP," upozornil šéf Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Naopak exportéři, obchodníci a někteří analytici vidí jako důsledek rychlého zavedení eura stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách způsobeným pohyby kurzu koruny. Samostatná česká ekonomika je totiž podle nich kvůli své velké otevřenosti zranitelná při výkyvech světové ekonomiky. "Potřebujeme euro proti potenciálním výkyvům globálních trhů," uvedl například ředitel Českého institutu aplikované ekonomie Jan Mládek.

Česko se přijetím eura ovšem podle ekonomů připraví o významný nástroj hospodářské politiky; tím je kurz koruny, který v posledních dnech překonává rekordy. "Na předčasné zavedení eura by doplatily především sociálně slabší domácnosti," upozornil Ševčík. Kvůli předčasnému zafixování kurzu koruny by nemohlo její posilování podle něj pomoci k zvyšování průměrných starobních důchodů a průměrné nominální mzdy. "Například zafixování kurzu v současné době by v přepočtu na eura znamenalo průměrný důchod necelých 300 eur a průměrnou mzdu zhruba 740 eur," dodal Ševčík.

"Jestliže nám tedy euroskeptici hrozí, že s kurzem koruny přijdeme o nástroj hospodářské politiky, tak mají sice pravdu, ale o takový nástroj není co stát," oponuje ekonom Tomáš Ježek. Čeští podnikatelé podle něj totiž nechtějí po vládě, aby udělala něco proti posilování koruny, ale volají po tom, abychom také u nás mohli co nejdříve začít platit eurem a tím měli, kromě všech dalších výhod, už napořád po starosti s kolísáním kurzu měny.

Po opuštění koruny bude muset být podle Ježka přizpůsobování se změnám již jen reálné. Zaměstnanci se podle něj budou muset za prací stěhovat, příliš drahé české zboží povede u výrobců ke snižování nákladů a hledání, co jiného by mohli nabídnout. "Jenomže právě takovéto reálné změny jsou tím skutečným zdrojem bohatství. Ostatně už evangelista Matouš věděl, že máme vcházet úzkou branou a že široká a pohodlná cesta vede do pekel," dodal.

Jenže podle řady dalších ekonomů nemá ČR navíc sladěn ekonomický cyklus se zeměmi, které eurem platí. Nesladěnost hospodářských cyklů vytváří pak problémy s účinky měnové politiky, o kterou by se přijetím eura ČR rovněž připravila. Proti zemím s nižším ekonomickým růstem a nižší inflací stojí země s vyšším růstem a rychleji rostoucím indexem spotřebitelských cen. Jde o slabší státy jako Řecko, Portugalsko a Španělsko, které dohánějí své vyspělejší kolegy.

Také Česká republika je stále ve stadiu dohánění. Poradkyně prezidenta Václava Klause Stanislava Janáčková nedávno upozornila, že ČR je v oblasti růstu hrubého domácího produktu stále pouze na 65 až 70 procentech průměru eurozóny a relativní cenová hladina dosahuje pouhých 59 procent. Takže dohánění, čili reálná konvergence české ekonomiky, bude trvat ještě řadu let.

Koruna navíc podle ní i řady dalších působí jako stabilizační faktor ekonomiky, což je potřebné zvláště v období strukturálních změn, jimiž ČR prochází. Relativní cenová hladina ČR vůči EU se od roku 2000 zvýšila ze 47 na 59 procent průměru EU a stále ještě existuje velký prostor pro další pohyb nahoru. "A to se může dít buď posilováním koruny, nebo růstem domácí inflace. V posledních sedmi letech to bylo téměř výhradně prostřednictvím měnového kurzu. Jakmile se ale koruny vzdáme, přelije se konvergence mzdové a cenové hladiny nutně do vyšší inflace," upozornila Janáčková s tím, že v nejbližších deseti letech přijetí eura nevidí jako reálné.

S Janáčkovou souhlasí i Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické. "Vzhledem k velmi nízké cenové hladině v ČR v porovnání s průměrem eurozóny považuji výše zmíněnou nevýhodu ztráty kurzového kanálu za velmi významnou, což podporuje argumentaci pro pozdější přijetí společné měny (po dosažení vyšší úrovně cenové hladiny)," uvedl. Pokud by došlo k vyřazení kurzu koruny jako ekonomického nástroje, je podle něj racionální očekávat dlouhodobě vyšší míru inflace.

Obdobně současnou situaci s přijetím eura vidí rovněž Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní, podle kterého by se měl vstup do eurozóny oddálit někam po roce 2015, dokud se neuskuteční reálná konvergence a hladina jak příjmů, tak cen zboží a služeb se mnohem více nepřiblíží těm v Rakousku nebo Německu. "Není přeci lhostejné, zda za oběd v běžné restauraci zaplatíte tady stokorunu, čili zhruba čtyři euro, nebo za hranicemi 10 až 12 euro," uvedl.

"Zavedení eura by samozřejmě neznamenalo zhroucení českého hospodářství, ale nevím, proč bychom se měli vzdávat možnosti reagovat pružně pomocí měnové politiky na různé externí vlivy, případně šoky. Pokud bude eurozóna trvat i po roce 2017, bylo by lepší do ní vstoupit až reálná konvergence v ČR postoupí dále," doplnil Ševčík.

Česká republika má v současnosti přechodnou výjimku za zavedení eura, a to kvůli tomu, že neplní příslušná maastrichtská kritéria. K přijetí jednotné evropské měny se ovšem země zavázala již se vstupem do Evropské unie. Trvalou výjimku na přijetí eura mají pouze Velká Británie a Dánsko.