Konkurenceschopnost ČR klesá, tvrdí další studie

05.11.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 5. listopadu (zpravodaj ČTK) - Konkurenceschopnost České republiky klesá. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise. Její výsledky potvrzují trend, který minulý týden již odhalila podobná zpráva Světového ekonomického fóra (WEF). Podle Bruselu konkurenceschopnost Česka přispívá k ekonomickému růstu země méně, než je tomu obvyklé ve většině zemí Evropské unie.

Česká republika si dokonce v tomto ohledu vede nejhůře spolu s Německem, Francií, Itálií a Belgií. U těchto zemí je příspěvek konkurenceschopnosti k ekonomickému růstu podle statistik Evropské komise, které vycházejí z dat Groningenského centra pro růst a rozvoj, záporný. Ve zbývajících členských zemí EU je naopak kladný.

Nejlépe si v rámci unie vede Irsko, které má výrazný náskok před ostatními zeměmi. Na druhém místě se drží Slovensko, za nímž následují Lucembursko a Polsko. Ve statistikách nejsou zahrnuty pobaltské státy (Estonsko, Litva a Lotyšsko), Malta, Kypr a Bulharsko s Rumunskem.

Pád konkurenceschopnosti České republiky předvídá i zpráva WEF. Česká republika skončila v celosvětovém žebříčku na 33. příčce, a pohoršila si tak proti loňsku o dvě respektive o čtyři místa. Podle původní metodiky, s kterou ale nelze letošní výsledky příliš srovnávat, bylo Česko loni 29., podle nového výpočtu ale bylo na 31. místě.

Pro Českou republiku se podle Světového ekonomického fóra jako nejproblematičtější jeví daně, nízká efektivita státních úřadů, špatně fungující trh práce, korupce a daňová regulace.

Ze zprávy Evropské komise ovšem rovněž vyplývá, že v některých ohledech není situace Česka nijak výrazně negativní. Češi si ve srovnání s ostatními státy nevedou špatně v investicích do výzkumu a vývoje. Z 25 zemí Evropské unie (Bulharsko a Rumunsko není započítáno) jim patří desáté místo. Žebříček je přitom sestaven podle výše podílu na HDP, který jednotlivé země věnují na výzkum a vývoj.

Ani tato statistika však nemusí být nutně potěšitelná a jen poukazuje na problém Evropské unie, který do vědy investuje výrazně méně prostředků než její konkurenti USA či Japonsko. Česká republika si stanovila že v roce 2010 na vědu a výzkum poputují více než dvě procenta HDP. V současnosti je to ale méně než 1,5 procenta. Stejný problém ale řeší i zbytek unie. Evropská komise by ráda viděla, kdyby na vědu byla vyčleněna až tři procenta HDP EU, přičemž současná realita je o více než procento nižší.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK