Nošovické kysané zelí získá ochranné označení EU

Ve zveřejněném seznamu komise tak přibude desátá položka pro Českou republiku, která má chráněných zemědělských produktů a potravinářských produktů nejvíce z nováčků EU. Na zápis aspirují i další české výrobky a produkty. Nejvíce jich má Itálie (163), Francie (156), Španělsko (108) a Portugalsko (104).

"Nedostali jsme žádné námitky, což znamená, že začínáme s procesem registrace," řekl dnes ČTK mluvčí EK Michael Mann s tím, že nějaký čas si vyžádá překlad do dalších úředních jazyků unie. "Registrace může být hotova buď na konci roku nebo na začátku roku 2008," podotkl.

Nošovické kysané zelí se podle žádosti zveřejněné v úředním věstníku EU vyrábí ze syrového zelí mléčným kvašením. Týká se to obcí Nošovice a Nižní Lhoty v okres Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Od počátku až po současnost se kysané zelí vyrábí dle nezměněné původní receptury.

Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice, které o označení požádalo v srpnu 2004, přitom muselo opustit původní půdu pro pěstování tohoto zelí kvůli stavbě automobilky Hyundai. Hlávky nyní pěstují na 40 hektarech v Pazderné v Beskydech, přičemž plocha je o pět hektarů menší než v Nošovicích. Zelí družstvo prodává do maloobchodní sítě hlavně v regionu. Jeho výrobou se zabývá zhruba 30 lidí. Nošovické zelí družstevnice pořád šlapou v obřích sudech jako za starých časů. Výrobek je na trhu od roku 1984.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

ČR má zatím nejvíc ochranných označení z nováčků EU, naposledy je letos v srpnu získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. K dalším chráněným produktům patří karlovarský suchar, štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.

Několik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek proti udělení běží v případě pardubického perníku, mariánskolázeňských oplatek, olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého. V případě Slovenska je to slovenská brynza, lhůta pro námitky již skončila pro skalický trdelník. Nejvíc ochranných označení mají středomořské země - Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.

Chráněné zeměpisné označení spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.