Brusel chce podpořit rozvoj mikroúvěrů v celé EU

V současnosti není například pro nezaměstnané příliš možností, jak získat klasickou půjčku z tradiční banky na rozjezd vlastního podnikání. Banka ji žadateli ve většině případů nepřidělí, protože je málo bonitní a nedává dostatečnou záruku, že se mu úvěr podaří splatit.

Jedinou šancí jsou právě mikroúvěry, které v unii sice již fungují, ale nejsou příliš rozšířené. Poskytují je především banky, ale komise by ráda viděla, kdyby je nabízelo i daleko více nebankovních institucí. K tomu má právě směřovat iniciativa, jíž dnes Brusel představil. Jejím hlavním bodem je právě nalezení zdrojů, které by měly vést k navýšení kapitálu poskytovatelů mikroúvěrů.

Mikroúvěr je v EU definován jako půjčka na podporu podnikání, jež nepřesahuje 25.000 eur (675.000 korun). Průměrná výše takového úvěru přitom v unii dosahuje 6900 eur (zhruba 186.000 korun). Existují ale rozdíly mezi staršími a novými členskými zeměmi v EU. Zatímco obyvatelé původních zemí si v průměru půjčí 10.000 eur (zhruba 270.000 korun), obyvatelé nových členských zemí si berou mikroúvěry ve výši zhruba 3800 eur (asi 103.000 korun).

"Lidé chtějí práci, a řada z nich chce provozovat živnost nebo malý podnik. Mikroúvěr je vysoce efektivní prostředek, jak podpořit vznik nových společností, anebo pomoci nezaměstnaným s návratem do běžného života," řekla dnes novinářům evropská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová. Podle ní je o tento druh půjček obrovský zájem.

O takto malé úvěry údajně mají největší zájem lidé, kteří se živí například jako myči oken, zahradníci, pečovatelé o staré handicapované lidi či domácí mazlíčky. Komise přitom tvrdí, že rozvoj mikroúvěrů by ročně zvýšil příliv investic do Evropské unie zhruba o 6,1 miliardy eur, tedy téměř 165 miliard korun.

Mikroúvěry zpopularizoval nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Júnus. Projekt miniaturních půjček přitom rozjíždí i skupina českých podnikatelů, jak informovala před nedávnem MF Dnes. Několik podnikatelů a ekonomů se rozhodlo, že vytvoří internetovou investiční banku pro chudé. A že osloví české střadatele, aby půjčovali skrze českou bránu nejchudším lidem v Mexiku. Čeští investoři by z investice 5000 korun měli mít úrok pět procent ročně, u vyšších částek i deset.