Inflace v EU vzrostla nad šestileté maximum

Listopadový nárůst byl ještě rychlejší, než se čekalo. Eurostat v předběžné zprávě z konce listopadu odhadl zvýšení inflace v zemích eura jen na 3,0 procenta. Inflace v eurozóně byla nejvyšší od května 2001 a vyrovnala tehdejší maximum od založení měnové unie v roce 1997.

Spotřebitelské ceny stouply v eurozóně o 0,5 procenta. Z toho ceny energie se zvýšily o 3,4 procenta a potraviny zdražily o 0,8 procenta; meziročně byla energie dražší o 9,7 procenta a potraviny o čtyři procenta. Výrazně také rostly náklady bydlení a dopravy.

Inflace v Evropě prudce roste od konce léta; ještě v srpnu byla její míra v eurozóně jen 1,7 procenta, od dalšího měsíce však již překračovala hranici dvou procent, pod níž chce růst cen udržet Evropská centrální banka. Ekonomové i ECB již počítají s tím, že inflace zůstane nad dvěma procenty i během příštího roku.

Inflace rostla ve 25 ze 27 zemí EU, včetně České republiky, a výjimkou bylo jen Slovensko a Rumunsko. Česká inflace harmonizovaná s metodikou EU vzrostla na 5,1 procenta z říjnových čtyř procent; na Slovensku naopak mírně klesla na 2,3 ze 2,4 procenta.

Ekonomové si však na údajích o inflaci všímají spíše příznivého vývoje takzvané jádrové inflace, která nezapočítává kolísavé ceny energií a nezpracovaných potravin. Inflační jádro v listopadu totiž v eurozóně kleslo na 1,9 procenta z říjnových 2,1 procenta. Jádrová inflace je důležitá pro ECB, která na jeho základě odhaduje sílu inflačních tlaků v ekonomice.

"Velmi povzbudivé je, že (jádrová inflace) zůstává pod dvěma procenty, v což jsme doufali. Dosud tedy nepozorujeme žádnou druhou vlnu dopadů inflačního vzestupu potravin a energie, a to je něco, co potřebuje vidět i Evropská centrální banka," řekl agentuře Reuters ekonom Bank of America Gilles Moec.

Evropská centrální banka až do léta dosahovala cíle udržet inflaci i v relativně silně rostoucí ekonomice eurozóny těsně pod dvěma procenty postupným zvyšováním úroků. V posledních měsících ECB sazby zvyšovat přestala, protože má obavy z negativních dopadů letní úvěrové krize na ekonomický růst. Nyní je základní úroková míra v eurozóně na rovných čtyřech procentech a většina analytiků v dohledné době další zvýšení nečeká.