Podnikatelé: Nový insolvenční zákon by měl zrychlit konkurzy

Základním stavebním kamenem reformy insolvenčního práva bude podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše elektronický insolvenční rejstřík, na kterém budou umístěny všechny informace o průběhu insolvenčního řízení. Prostřednictvím veřejně přístupného rejstříku se budou doručovat soudní rozhodnutí a jiné písemnosti. "Nespoléhejte na obálku s pruhem," podotkl.

Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim. Návrh na povolení oddlužení může od ledna podat pouze dlužník a k návrhu musí soudu doložit řadu dokumentů, například přehledy o příjmech, o majetku, souhlas manžela apod. Soud vždy posuzuje, zda je dlužník poctivý a zda jeho plán oddlužení je ekonomicky reálný. Těm věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se totiž musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30 procent.

Jestliže dlužník úspěšně projde "testem poctivosti" a soud oddlužení povolí, rozhodnou věřitelé hlasováním, zda dojde k prodeji dlužníkova majetku, nebo zda dlužník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat věřitelům téměř všechny své příjmy nad rámec životního minima. Pokud dlužník řádně plán oddlužení splní, soud rozhodne, že se mu zbytek dluhů promíjí. Jinak na majetek dlužníka prohlásí konkurz.

Insolvenční zákon přispěje podle ČNB k větší stabilitě finančního trhu. Zákon totiž vytváří průhlednější prostředí a vztahy mezi dlužníky a věřiteli. Zákon se ovšem týká pouze nezajištěných půjček, tedy nikoli hypoték. V ČR zatím podle centrální banky domácnosti jako celek předlužené nejsou a takové nebezpečí jim zatím ani nehrozí. Roste ovšem zadlužení lidí s nízkými příjmy a první pětina nejchudších domácností vychází s penězi s největšími obtížemi. Často nejsou schopni splácet své úvěry, berou si proto další půjčky, a dostávají se tak do dluhové pasti.

Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU zůstává míra zadlužení českých domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba třetinová. Zatímco půjčky v poměru k HDP tvoří v ČR 20 procent, v západní Evropě je to 60 procent. Postupně ovšem Evropu Češi dohánějí. Tempo zadlužování domácností je od roku 2002 stabilní a roste o 30 procent každoročně. To je trojnásobně proti vyspělým zemím. Ke konci letošního října se dluhy českých domácností u bank a finančních institucí zvýšily proti září zhruba o sedm miliard na 679,1 miliardy korun. V průměru tak na každého Čecha připadal dluh více než 65.000 korun.