KPMG: Nejméně přitažlivý systém daní má ČR, Rumunsko a Řecko

14.01.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 14. ledna (ČTK) - Nejméně přitažlivé daňové režimy pro podniky mají v Evropě Česká republika, Rumunsko a Řecko, naopak nejpřitažlivější jsou z daňového hlediska Kypr, Irsko a Švýcarsko. Vyplývá to z průzkumu poradenské firmy KPMG International, v němž loni v létě daňoví odborníci z evropských společností hodnotili přitažlivost domácích daňových režimů.

Poslední místa na žebříčku 28 zemí obsadily ČR, Rumunsko a Řecko především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám. Například Slovensko se umístilo na osmém místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti ocenili hlavně důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a nízkou daňovou sazbu.

Průzkum ale také ukázal na to, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, věřilo, že to staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními firmami. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu.

Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Mezi jednotlivými zeměmi se objevily velké rozdíly. Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 procent) a Irové (80 procent). Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Nizozemci (devět procent) či Rumuni (0 procent). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 procent).

Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také ČR, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem.

Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné. Žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr přitom činil 30 procent. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by podle KPMG mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení Česka k lepšímu.

"Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu," uvedl partner KPMG ČR Jan Žůrek. Je však podle něj velmi povzbuzující vidět, že vztahy mezi finančními úřady a daňovými poplatníky jsou obecně dobré.

Průzkum uskutečnila společnost Lighthouse Research jménem KPMG International. Zahrnoval 403 telefonických dotazů do všech členských států EU a Švýcarska, které se uskutečnily během července a srpna 2007. Všichni respondenti se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi a pocházejí ze společností, které podnikají ve více jak jedné zemi EU.

Poměr mezi procentem respondentů, kteří se domnívali, že klíčové aspekty jejich domácích systémů jsou atraktivní, a procentem těch respondentů, kteří je pociťují jako nepřitažlivé, poskytl skóre čisté přitažlivosti pro každou zemi.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK