Přestože do Evropské unie vstoupila Česká republika 1. května roku 2004, celý proces integrace naší země do evropských struktur bude završen teprve vstupem do eurozóny. Závazek přijmout jednotnou měnu euro vzala Česká republika za svůj podpisem přístupové smlouvy v dubnu 2003. O tom, zda chceme euro či nikoliv jsme již rozhodli. To, kdy se euro stane naším národním platidlem, určí česká vláda. Jakmile o to česká vláda zažádá, Rada EU ve složení ministrů financí členských zemí uváží stažení výjimky. Přičemž tak činí na doporučení Evropské komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Litva varováním

Díky tomu, že termín tohoto završení integračních snah našeho státu není explicitně dán, se s postupem času množí diskuze o tom, kdy by ČR do eurozóny vstoupit měla. Společným jmenovatelem těchto diskuzí jsou tzv. maastrichtská konvergenční kritéria:

• deficit veřejného rozpočtu nesmí převýšit 3 % HDP v tržních cenách (mimo upřesněných specifických situací);
• hrubý veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP v tržních cenách (mimo upřesněných specifických situací);
• průměrná míra inflace nesmí za poslední rok převýšit o více než 1,5 % průměrnou míru inflace členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability;
• průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí za poslední rok převýšit o více než 2 % průměrnou úrokovou sazbu členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability;
• minimálně dvouletá účast v kurzovém mechanismu ERM II bez značného napětí a devalvace.

Česká republika má v současné době problém s udržením deficitu rozpočtu pod stanovenou hranicí. Částečně pod tlakem ze strany EU se česká vláda zavázala snížit tento schodek již v letošním roce pod referenční hranici 3 %. Poměrně novou problematickou oblastí se nyní jeví plnění inflačního kritéria. S ohledem na letošní reformu veřejných financí, ČNB očekává nesplnění tohoto kritéria v letošním roce a jeho plnění v roce následujícím je taktéž nejisté. Nesplnění tohoto kritéria a nepříznivý výhled v této oblasti byly důvodem pro nepřijetí Litvy do eurozóny. Míra inflace v Litvě překročila danou hranici o pouhou jednu desetinu procentního bodu a je tudíž jasné, že i přes značnou kritiku zastaralosti maastrichtských kritérií, je na jejich dodržování dohlíženo ze strany evropských autorit dost striktně a nepružně. Pro země usilující o členství v eurozóně bude důležité sledovat vývoj na Slovensku, neboť to plánuje přijetí eura na rok 2009. Objevují se však kritické hlasy ze strany EU a přijetí eura se tak může u našich východních sousedů ještě zkomplikovat.

Domácí připravenost především

Jelikož přijetí společné měny je pro naši zemi poměrně významným krokem, tato diskuze by se neměla točit „pouze“ okolo  plnění výše uvedených kritérii, která se týkají nominální konvergence. Na jejich dodržování by mělo být pohlíženo jen jako na nezbytný předpoklad pro přijetí eura, neboť splnění těchto kritérií samo o sobě nezajistí maximální realizaci výhod spojených se vstupem naší země do eurozóny. V tomto směru je daleko důležitější úroveň reálné konvergence. Ta představuje sbližování ekonomické úrovně mezi zeměmi a mezi její ukazatele patří HDP na obyvatele v paritě kupní síly měny, relativní cenová hladina a v neposlední řadě taktéž podobnost hospodářských cyklů.

Vstupem do měnové unie země přichází o nezávislost v oblasti měnové a kurzové politiky, neboť za ty bude následně odpovědna Evropská centrální banka. Ztratíme tak například možnost ovlivňovat prostřednictvím úrokových sazeb cenovou hladinu či možnost jejich snížením stimulovat ekonomickou aktivitu v zemi. Úroková sazba úvěrů již nebude záviset na rozhodnutí naší centrální banky na základě vývoje české ekonomiky, ale bude se odvíjet od situace v celé eurozóně. Navíc v současné době dochází díky posilování kurzu koruny vůči euru ke sbližování naší cenové hladiny s cenovou hladinou zemí eurozóny. Po přechodu na euro bude toto sbližování možné pouze růstem našich domácích cen. Je tudíž jasné, že čím více bude naše ekonomika svými charakteristikami podobná k ekonomikám eurozóny, tím více bude měnová politika ECB „šitá na míru“ našich potřeb.

Co z toho plyne? I když rozhodnutí kdy přijmout euro bude především politickou záležitostí, jak je nastíněno výše, mělo by však být učiněno zejména s ohledem na domácí připravenost a nikoliv ihned po splnění konvergenčních kritérií.