SZPI: Až třetina doplňků stravy neobsahuje látky z etikety

05.03.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brno 5. března (ČTK) - V Česku se objevuje stále více potravinových doplňků, které obsahují zakázané látky či jejich složení neodpovídá údajům na etiketách. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se to týká třetiny všech výrobků kontrolovaných v minulém roce. Letos inspekce zakázala prodej již šesti doplňků stravy, jeden z nich obsahoval dokonce dva nebezpečné anabolické steroidy, řekl dnes na potravinářském veletrhu Salima v Brně ředitel SZPI Jakub Šebesta. Inspekce proto při nákupu podobných přípravků doporučuje zvýšenou obezřetnost.

"Doplňky stravy jsou v současnosti hitem a ze strany spotřebitelů se těší obrovské důvěře. Přestože slibují často až zázračné účinky od léčení astmatu až po zpomalení růstu nádorů, od běžných potravin se liší jen zvýšeným množstvím vitamínů nebo minerálních látek. Mohou mít tedy příznivé účinky, ale žádný zdravotní problém nevyřeší, rozhodně nejde o lék," řekl Šebesta s tím, že se to týká i doplňků stravy nabízených přímo v lékárnách.

Rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy je podle něj také v podmínkách, které musejí splnit, než vstoupí na trh. Zatímco léky procházejí náročnými klinickými studiemi u Státního úřadu pro kontrolu léčiv, doplňky stravy jsou pouze notifikovány ministerstvem zdravotnictví. "Jde tedy jen o oznamovací povinnost. Ministerstvo schvaluje pouze ty doplňky, které obsahují jiné látky než ty, které jsou uvedeny ve vyhlášce. I tak se ale posudky zabývají výhradně bezpečností výrobku a nikoliv jeho účinností," dodal Šebesta.

Podle ředitele odboru kontroly SZPI Martina Klanici je problematický také způsob prodeje některých doplňků stravy. Často jsou nabízeny přes internetový prodej nebo na prezentačních akcích. "Dealeři často zneužívají neznalost a zoufalost nemocných lidí, kteří jsou ochotni za vyléčení zaplatit tisícové částky. Tvrzení o léčebných účincích na prezentacích zaznívá jen ústně, případné dokazování je proto velmi problematické," řekl Klanica. SZPI totiž může kontrolovat pouze údaje na obalech výrobků a příbalových letácích, informace v tištěné reklamě nebo prodejním katalogu kontrolují živnostenské úřady. V případě internetového prodeje je podle něj zase mnohdy obtížné vypátrat provozovatele obchodu.

Mezi nejnebezpečnější doplňky stravy patří přípravky pro sportovce, které mohou v některých případech trvale poškodit zdraví. "Platí to třeba o nedávno odhaleném přípravku San Attitude od firmy Redam, který obsahuje velké množství dvou zakázaných anabolických steroidů. Jde o extrémně nebezpečný výrobek a rozhodli jsme se, že likvidaci celé šarže provedou sami inspektoři SZPI," řekl vedoucí odboru zkušební laboratoře SZPI Petr Cuhra. Z výsledků kontrol v roce 2005 vyplynulo, že téměř polovina přípravků měla jiné složení, než bylo deklarováno na obale. Jeden dokonce neobsahoval téměř žádnou z uvedených látek, šlo pouze o roztok cukru s jahodovou příchutí.

Méně nebezpečné jsou potravinové doplňky, které neobsahují látky deklarované na etiketách výrobku. Jeden z posledních odhalených výrobků pochází například od firmy Starlife, jejímž majitelem je zlatý olympionik z Barcelony v desetiboji Robert Změlík. "Dostali jsme podnět od spotřebitelky, že podle údajů z internetového obchodu by člověk při navrženém dávkování čtyřikrát překročil doporučenou denní dávku vitamínu A. Při analýze jsme ale zjistili, že výrobek Cell Guard žádný vitamin A neobsahuje," dodal Cuhra.

Opačným příkladem jsou doplňky, které obsahují větší než deklarované množství látek. Dietní jahodový shake od firmy Aminostar například obsahuje téměř desetinásobné množství hořčíku a více než dvacetinásobné množství vápníku, než je uvedeno na obale.

SZPI kontroluje doplňky stravy od roku 2004, kdy byly v legislativě vyčleněny z běžných potravin a zařazeny do speciální kategorie. Hned v prvním roce odhalila v jednom z výrobků látku na zvýšení potence, která ale může být obsažena pouze v lécích na předpis. V roce 2005 odebrala inspekce 62 vzorků, z nichž za nevyhovující označila 18, o rok později to bylo již 92 vzorků a 30 zákazů prodeje. Vloni SZPI testovala 228 výrobků, v testech jich nevyhovělo 35.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK