Kosovo může být pro developery příležitostí, rizika ale převažují

V příštích pěti letech podle Kanterse vyroste v hlavním městě Prištině rekonstrukcí stávajících objektů 100.000 až 200.000 metrů čtverečních moderních kanceláří. Okolo kosovské metropole lze očekávat také vznik menších logistických parků v rozloze kolem 50.000 až 100.000 čtverečních metrů. V celé zemi pravděpodobně vznikne síť jednoho až dvou maloobchodních řetězců, soustředěná však bude zejména kolem měst Priština, Kosovská Mitrovice, Prizren a Uroševac.

V letech 2013 až 2018 lze podle Kanterse očekávat vybudování dalších 100.000 až 200.000 metrů čtverečních administrativních prostor. Logistických projektů by v tomto období mohlo být už podstatně více, rozeseté by již mohly být po celé zemi. Kanters odhaduje, že jejich plocha se bude pohybovat kolem 300.000 až 400.000 čtverečních metrů. Toto období bude také ve znamení výstavby prvních menších nákupních center, nejdříve v Prištině, později i v dalších městech. V metropoli však vyrostou maximálně tři až čtyři, v dalších městech po jednom až dvou, uvedl Kanters.

Developeři působící v České republice však zatím na realitním trhu v Kosovu podnikat nechystají. A to přesto, že může být v budoucnosti podle některých firem zemí značných investičních příležitostí. Problémem je aktuálně například neochota bank půjčovat na podnikání v Kosovu, vysoká míra korupce nebo nejasné majetkoprávní vztahy k nemovitostem. Vyplývá to z ankety ČTK mezi developerskými firmami.

Hlavní překážku představuje pro developery především neklid v regionu. "Zároveň je to velká investiční příležitost, protože Kosovo bude nutně potřebovat nejen byty, ale veškerou infrastrukturu. Bude třeba revitalizovat nebo postavit silnice, dálnice, mosty," upozornil šéf Real Estate Karlin Group (REKG) Milorad Miškovič Miško.

Nestabilní situace způsobuje, že investorům by se nyní na projekty v této balkánské zemi jen obtížně shánělo finanční krytí. "Co je důležité, je skutečnost, že v současnosti žádná banka na podnikání v Kosovu nepůjčí," řekl Miškovič. Stejný názor sdílí také Ogi Jaksic ze společnosti AFI Europe.

Další důležitou brzdou můžou být pro investory problémy s určením vlastnických práv k nemovitostem. "Přes 50 procent všech nemovitostí a pozemků podle mého názoru vlastní Srbsko," uvedl šéf REKG. "Problém bude katastr, jelikož veškeré nemovitosti jsou samozřejmě zapsané v katastru Srbska," dodal.

Mezi dalšími důvody, které vedou developery k obezřetnosti, patří například vysoká míra korupce, nízká úroveň státních institucí nebo malé příjmy obyvatelstva. "Je to poměrně malé území jen se dvěma miliony obyvatel," upozornil na další úskalí Dejan Sparavalo z Devo group.

Nástup developerů a dalších investorů může podle firem v Kosovu nastat až po několika letech klidného vývoje. "Kosovo potřebuje minimálně rok, dva politické stability, pak další rok, dva ekonomické stability, než se jakýkoli významnější developer pustí do práce," vysvětlil Miškovič. Přitom podle něj pro soukromé investory nebude podstatné, zda ČR kosovský stát uzná nebo ne, ale především ochota bank půjčovat na podnikání v této oblasti. Situace by se mohla změnit, pokud by Srbsko i Kosovo vstoupili do EU, ale to Miškovič nevidí dříve než za pět až deset let.

Hlavním lákadlo tak bude pro developery v nejbližší budoucnosti představovat v jihovýchodní Evropě samotné Srbsko nebo Rumunsko, uvedl Sparavalo.

Kosovo vyhlásilo v polovině února samostatnost na Srbsku, které to odmítá. Bělehrad má přitom podporu především Ruska. Nezávislost Kosova naopak uznala řada západních zemí v čele se Spojenými státy, Francií a Německem. Česko s uznáním zatím vyčkává.

Kosovo má 2,1 milionu obyvatel. Podle posledních dostupných údajů z roku 2005 činila nezaměstnanost přes 41 procent. Růst hrubého domácího produktu se v roce 2006 pohyboval kolem tří procent a inflace činila kolem nuly.