Vláda nesouhlasí s další regulací obchodních řetězců

Obchodníci s novým zákonem nesouhlasí a tvrdí, že jejich vztahy s dodavateli dostatečně řeší stávající legislativa. Proti další regulaci obchodníků je i ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Také koaliční poslanci nejsou návrhu nakloněni.

Podle návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, tak by jim podle poslance Michala Haška (ČSSD) hrozila pokuta v rozmezí od 100.000 korun až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Potravináři i zemědělci již delší dobu žádají, aby stát zákonnou úpravou zasáhl do chování řetězců vůči dodavatelům. Maloobchodní sítě podle nich mnohdy příliš stlačují ceny výrobků, mívají dlouhé splatnosti a od dodavatelů vyžadují různé poplatky, třeba za vystavení zboží na výhodném místě, tzv. regálné. Například v závěru loňského roku podle šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana některé obchodní řetězce při jednáních o dodávkách na letošní rok své dodavatele nutily snížit ceny o pět či deset procent, jinak od nich přestanou odebírat. "Musíme si uvědomit, že nízká cena a maximální zisk pro řetězce znamená neúnosný tlak pro dodavatele," podotkl Hašek.

Ministr Gandalovič ale upozornil, že návrh zákona, který má omezit zneužívání tržní síly obchodních řetězců vůči odběratelům, může v konečném důsledku mít dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. "V atmosféře zvyšování cen potravin je třeba brát nechtěné efekty při zavádění nových zákonů v potaz," prohlásil Gandalovič. Místo přijímání nových zákonů je podle něj třeba lépe využívat platné normy, například obchodní zákoník.

Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný a postavení a chování subjektů na trhu řeší již současná legislativa a antimonopolní úřad. Doplnil, že některé řetězce, včetně Globusu, již přijaly etický kodex, podle kterého se ve vztahu k odběratelům řídí. Poukázal také na fakt, že u některých komodit, jako jsou například tavené sýry nebo balené vody, jsou v dominantním postavení s podílem 70, respektive 60 procent někteří dodavatelé, zatímco největší obchodník má pouze devět procent trhu.

Deseti největším obchodním řetězcům v roce 2007 podle předběžných výsledků vzrostly tržby meziročně o 31,3 miliardy korun na rekordních 289,1 miliardy korun. Desítka největších obchodníků loni posílila podíl na domácím trhu, který se v rychloobrátkovém zboží zvýšil z 63 procent v roce 2006 na 66 procent.

Chování obchodních řetězců se nelíbí Evropskému parlamentu. Po Evropské komisi chce, aby vyšetřila, jaké důsledky s sebou nese koncentrace supermarketů v Evropské unii pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a aby posoudila veškeré případy zneužívaní kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat.