CVVM: Daně lidí s vysokými příjmy považuje 61 pct občanů za nízké

Jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob je od letošního ledna 15 procent a 12,5 procenta od roku 2009 namísto starého systému čtyř daňových pásem ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Daň je nově počítána z takzvané superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Ve skutečnosti tedy je 23,1 procenta, respektive 19,5 procenta v roce 2009.

Ze šetření vyplynulo, že jen devět procent občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy v Česku za vysoké, pětina občanů je považuje za přiměřené a 61 procent za nízké, z toho 24 procent dokonce za příliš nízké. Daně lidí s průměrným příjmem jsou téměř polovinou (46 procent) respondentů hodnoceny jako vysoké a přibližně dvěma pětinami (39 procent) jako přiměřené. Za nízké je označují pouhá čtyři procenta dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí téměř tříčtvrtinová většina občanů (72 procent) jako vysoké, 18 procent jako přiměřené a tři procenta jako nízké.

V porovnání s minulým šetřením velmi výraznou změnu vykázal postoj k míře zdanění lidí s 'vysokými příjmy', kde podíl těch, kteří je považují za nízké, vzrostl o 18 procentních bodů.

Analýza ukázala relativně největší a nejčetnější rozdíly v postojích, které se týkaly výše daní lidí s vysokými příjmy. Častěji názor, že pro tuto skupinu jsou daně vysoké, vyjádřili respondenti s vyššími příjmy, s dobrou životní úrovní domácnosti, absolventi vysokých škol, podnikatelé či vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci. Naopak dotázaní s nižším příjmem, horší životní úrovní, důchodci či pracující v dělnických profesích považují daně lidí s vysokými příjmy za nízké.

U výše daní lidí s nízkými příjmy jsou názorové diferenciace v podstatě převrácené. Méně často za vysoké a častěji za přiměřené, či dokonce nízké je označují lidé s dobrou životní úrovní a vyššími příjmy. Dotázaní v opačném podstavení je častěji považují za nepřiměřeně vysoké.

Z analýzy vyplynulo, že u české veřejnosti převládá postoj představující podporu více či méně progresivního zdaňování příjmů. Celkem 75 procent dotázaných soudí, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy.

Relativně nižší podporu progresivního zdaňování příjmů šetření zaznamenalo mezi stoupenci ODS, podnikateli, vysoce kvalifikovanými nebo vedoucími zaměstnanci, absolventy vysokých škol a dotázanými s vysokou životní úrovní.

Z únorového průzkumu CVVM vyplynulo, že daňovému systému nerozumí tři pětiny (61 procent) občanů, zatímco třetina (32 procent) jej podle vlastního vyjádření chápe.