Eurovolby 2009 - o volbách

Téma týdne: Eurovolby 2009

V době vzniku Společenství byli do Shromáždění Evropského sdružení uhlí a oceli, předchůdce dnešního Evropského parlamentu, poslanci národních parlamentů členských zemí ESUO pouze delegováni. Teprve v roce 1976 byl přijat Akt o volbě členů Evropského parlamentu, který ukotvil přímou volbu poslanců a zároveň posílil postavení Parlamentu v rámci institucí.

Systém voleb od Evropského parlamentu není jednotný a liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí EU. Kromě odlišného volebního systému najdeme i rozdíly v dalších faktorech, jako je například délka konání těchto voleb, počet volebních obvodů nebo ne/existence uzavírací klauzule. Dodnes se někteří evropští představitelé snaží prosadit schválení jednotného volebního systému, zatím bez úspěchu.

Volby do Evropské unie se uskutečňují každých pět let během jednoho týdne současně ve všech zemích Evropské unie. První volby, na nichž se podíleli již občané ČR, proběhly ve dnech 10. až 13. června 2004. Konkrétně v ČR se tedy další volby uskuteční ve dnech 5. a 6. června, v rámci celé EU je termín mezi dny 4. až 7. června. Některé státy věnují evropským volbách pouze jeden den (např. Slovensko), jiné země (např. Česká republika) volby rozložily do dvou dnů.

Volební obvody

Většina států představuje jeden volební obvod, tedy celé území dané země. Šest států si však pro účel voleb rozdělilo své území do několika obvodů, například Irsko má čtyři obvody.

Uzavírací klauzule

Většina členských zemí si nestanovila uzavírací klauzuli - tedy práh, který udává minimální počet získaných hlasů (většinou je stanoven v procentech), jež musí kandidáti překročit, aby mohli vstoupit do volené instituce (v tomto případě do Evropského parlamentu). Jinak tomu je v České republice, Dánsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Německu, Polsku a na Slovensku, kde strany musí získat alespoň pět procent hlasů. V Rakousku a ve Švédsku je tato minimální hranice stanovena na čtyři procenta a v Řecku na tři procenta.

Graf: Účast ve volbách do Evropského parlamentu od r. 1979 do r. 2004

Zdroj: Evropský parlament

Volby do Evropského parlamentu v ČR

d´Hondtova metoda
Počet hlasů pro každou politickou stranu se postupně dělí čísly ze stanovené číselné řady, počet vypočtených podílů je limitován počtem kandidátů této strany. Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu a vznikne tak řada tolika podílů, kolik se v daném volebním obvodu rozděluje mandátů. Mandáty se přidělí stranám v pořadí, v jakém jsou seřazeny hodnoty „jejich" vypočtených podílů hlasů. Hlavní modifikace d´Hondtovy metody se od sebe liší použitím řady čísel, kterými se hlasy postupně dělí. Pro volby do EP se v ČR používá řada přirozených po sobě jdoucích čísel, začínající číslem 1 (1, 2, 3, ...).
Zdroj: ČSÚ

V České republice jsou volby do Evropského parlamentu upraveny Zákonem o volbách do Evropského parlamentu z roku 2003. Právo volit má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného členského státu Evropské unie, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a v České republice pobývá nejméně 45 dnů. Poslancem Evropského parlamentu může být zvolen každý občan České republiky či občan jiného členského státu Unie, který pobývá na území České republiky nejméně 45 dnů.  Na základě pravidel stanovených ve Smlouvě o přistoupení České republiky k Evropské unii se na území České republiky volí do Evropského parlamentu 24 poslanců. Pro volby byl vybrán systém poměrného zastoupení, strany musí překročit pětiprocentní klauzuli a mandáty jsou poté přiděleny podle d´Hondtovy metody.

Volby v roce 2004

V červnu 2004 Češi poprvé volili své zástupce do Evropského parlamentu. Celkem bylo zvoleno 24 českých europoslanců. Společně s Českou republikou si svoje první historické volby do této evropské instituce vyzkoušelo dalších devět nových členských zemí. Z výsledků i v dalších členských státech je patrno, že největší podporu získává v evropských volbách opozice. Pouze na Slovensku získala vládní koalice 51 procent hlasů. Volby zaznamenaly historicky nejnižší účast; jen v České republice přišlo k volebním urnám pouhých 28 procent voličů.

Současní čeští zástupci v EP:

• Občanská demokratická strana – 9 poslanců (30,04 % hlasů)
• Komunistická strana Čech a Moravy – 6 poslanců (20,26 % hlasů)
• Sdružení nezávislých kandidátů - Evropští demokraté – 3 poslanci (11,02 % hlasů)
• Křesťansko-demokratická unie - Čs. strana lidová – 2 poslanci (9,57 % hlasů)
• Česká strana sociálně demokratická – 2 poslanci (8,78 % hlasů)
• Nezávislí – 2 poslanci (8,18 % hlasů)