Státní rozpočet – od přebytku k rekordnímu deficitu

Téma týdne: Státní rozpočet tajemství zbavený

Sestavovat státní rozpočet v době ekonomické recese není právě snadnou a populární záležitostí – ekonomika klesá a s ní jdou logicky dolů i rozpočtové příjmy. Spolu s příjmy by však měly více méně podobným tempem klesat i výdaje. Na druhou stranu jsou to právě státní výdaje (ať už směřují kamkoliv – k lidem či k podnikům), které mohou být oním faktorem, jež pomůže chřadnoucí ekonomiku znovu nastartovat.

Rekordně deficitní rozpočty jsou tak jen logickým vyústěním situace ve které se naše ekonomika nachází a z tohoto pohledu jsou nejen pochopitelné, ale i výrazně lépe obhajitelné než deficitní rozpočty z doby ekonomické konjunktury. Neboť právě v období, kdy se ekonomice daří by měl být cílem vlády rozpočet přebytkový, který by umožňoval snížení státního dluhu vytvořeného deficitními rozpočty z dob recese. Hlavním cílem by pak měl být dlouhodobě vyrovnaný rozpočet.

Typy rozpočtu:

• Vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)
• Přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)
• Schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy)

Z ekonomického pohledu je nejhorší dlouhodobě deficitní rozpočet (jako je toku v současnosti i u nás). Jeho důsledkem je ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.

Je možno ho řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace, dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou, které je u nás zakázané, nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací výše uvedených.

Tabulka: Vývoj bilance rozpočtu

Rok	Příjmy (mld. Kč)	Výdaje (mld. Kč)	Bilance (mld. Kč)
1990	162,513	163,557	- 1,044
1991	225,342	240,089	- 14,747
1992	251,379	253,076	- 1,697
1993	358,000	356,919	1,081
1994	390,508	380,059	10,449
1995	439,968	432,738	7,230
1996	482,817	484,379	- 1,562
1997	508,950	524,668	- 15,718
1998	537,411	566,741	- 29,330
1999	567,275	596,909	- 29,634
2000	586,208	632,268	- 46,060
2001	626,223	693,921	- 67,698
2002	705,043	750,758	- 45,715
2003	699,665	808,718	- 109,053
2004	769,207	862,892	- 93,685
2005	866,490	922,850	- 56,360
2006	923,320	1020,630	- 97,300
2007	1025,88	1092,27	- 66,390
2008	1064,57	1083,94	- 19,4

Struktura státního rozpočtu – příjmová strana

1. Daně přímé, které zdaňují majetek nebo příjem osoby:

• Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob
• Daně z nemovitosti
• Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací
• Daně silniční

2. Daně nepřímé, které  zdaňují prodej zboží nebo služeb:

• Spotřební daň
• Daň z přidané hodnoty (DPH)

3. Sociální pojištění

4. Evropské fondy

5. Ostatní

• Zisk ze státní účasti v podnicích
• Příjmy z privatizace

Z  celkových příjmů představují 33,4 % příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (viz graf níže), 13,9 % tvoří daň z přidané hodnoty (DPH), 9,4 % je podíl příjmů ze spotřebních daní, 8,9 % jsou daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a 8,1 % daně z příjmů právnických osob (DPPO). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace představují cca 24,6 %. Ostatní příjmy zahrnující mimo jiné clo, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, majetkové daně a správní poplatky včetně kolků jsou váhově méně významné a představují 1,7 % celkových příjmů.

Graf č.1: Struktura celkových příjmů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Struktura státního rozpočtu - výdajová strana

1. Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda investovat ze zákona. Nemůže je neinvestovat. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.

2. Ostatní mandatorní výdaje - např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.

3. Kvazimandatorní výdaje - např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru aj.

4. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

 

Graf č.2: Struktura výdajů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009

Graf č.3: Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách

 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR