Sklárnu Heřmanova Huť ovládl německý Sahm

08.10.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Heřmanova Huť (Plzeňsko) 8. října (ČTK) - Sklárnu Heřmanova Huť (SHH), která letos v červnu po 102 letech ukončila výrobu, ovládl německý sklářský koncern Sahm. Německý dekoratér nápojových sklenic, který odebíral dvě třetiny produkce SHH, vlastní nyní 100 procent jeho akcií přes novou pražskou firmu Losnal, jejímž jednatelem je Michael Sahm. Řekl to šéf sklárny Roman Lauterkranc. S obnovou výroby v Heřmanově Huti podle něj zatím Sahm nepočítá.

"Kvůli současné situaci není úvah o tom, že by se firma vracela k hutnímu provozu. Uvidíme, co bude dál," dodal. Sahm nechce firmu zlikvidovat, značku bude udržovat. SHH se zřejmě stane obchodní firmou. To je podle ředitele například cesta jihlavských skláren, které de facto neexistují, ale stále pod svojí značkou prodávají.

SHH, které se vinou krize výrazně propadly zakázky, opustilo letos v srpnu 72 z 84 lidí. "Nyní jich tu pracuje šest," uvedl ředitel. Zbylým pracovníkům podnik vyplatil odstupné, splatil veškeré úvěry a nedluží nic dodavatelům. Firma má ve skladu zboží za pět milionů korun, které vyprodává. "Dnes už se nám lépe dýchá, protože víme, že situaci zvládneme bez insolvence. Navíc jsme se zachovali slušně k zaměstnancům, což je v dnešní době také nestandardní," dodal.

Podle informací ČTK koupil Sahm, který už byl dříve spoluvlastníkem SHH, zbylý podíl od Pavla Bobošíka, manžela bývalé europoslankyně Jany Bobošíkové, který byl do dubna šéfem představenstva SHH. Bobošík už letos prodal Němcům také třetinu českého Sahmu, který také dekoroval a obchodoval s nápojovým sklem.

Technologie SHH je zakonzervovaná a zabezpečená proti likvidaci či krádeži. Firma, která stále zabezpečuje ze svého zdroje vodu pro 1800 obyvatel obce, nyní jedná s Vodárnou Plzeň, aby zařízení převzala.

Podobných skláren je podle ředitele ve světě dost a pro Sahm není problém si sklenice zajistit. V Česku je nyní sice žádná sklárna nevyrábí, ale v Evropě jsou čtyři, kterou jsou schopny SHH nahradit. Podle Lauterkrance není pro Němce důvod, aby vyráběli v Heřmanově Huti. V jiných evropských zemích jsou sklárny s lepší technologií, které vyrábějí levnější sklenice. "Co máme zprávy z branže, tak sklárny, které přežily, si udělaly gigantické zásoby, z nichž se pojede ještě minimálně rok," uvedl Lauterkranc.

Pivovarům sice docházejí sklenice na propagaci a marketing, ale všechny se chovají opatrně a ve větším množství nenakupují. Situace se ale podle ředitele měsíc od měsíce mírně lepší.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK