Slovensko a Rakousko propojí plynovody a ropovody

"Pokud dojde k naplnění všech těchto opatření, Slovensko bude mít další alternativní trasu na využívání energií ze sousedních států," řekl po podpisu memoranda o porozumění se svým rakouským kolegou ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek.

O dostavbě ropovodu Družba, kterým proudí na Slovensko ruská ropa, až do rakouské rafinerie ve městě Schwechat se uvažovalo již před několika lety. K výstavbě však nedošlo kvůli problémům ve firmě Transpetrol, která spravuje slovenské ropovody. Tehdy Transpetrol ovládala ruská společnost Jukos, dnes je jeho jediným vlastníkem stát.

Zatímco Rakousko by s výstavbou ropovodu, který bude mít na jeho území délku 50 kilometrů, mohlo začít v roce 2011, Slovensko začne zřejmě o rok později. Země ještě musí upravit legislativu a není známá ani trasa, kterou by zhruba deset kilometrů ropovodu mělo vést. Následovat bude posuzování vlivu projektu na životní prostředí.

Roční kapacita obousměrného ropovodu bude od 2,5 do pěti milionů tun, provozovat ho bude společný podnik mezi Transpetrolem a OMV s názvem Bratislava-Schwechat Pipeline. Většinový podíl v něm drží slovenská společnost. Náklady na výstavbu zatím nejsou známé. Podle odhadů by loni projekt vyšel na 28 milionů eur (721,3 milionu Kč).

Slovensko rovněž po dvoutýdenním výpadku přísunu plynu z Ruska kvůli sporu Moskvy s Kyjevem na počátku letošního roku posiluje spolupráci v plynárenství s okolními zeměmi. Země je téměř úplně závislá na ruských dodávkách. Podle dnešní dohody by se měly plynárenské soustavy obou zemí propojit tak, aby bylo možné přepravovat plyn oběma směry. Slovensko by se mělo napojit na rakouský uzel v Baumgartenu, odkud by mohl proudit asi jeden milion metrů krychlových plynu za hodinu. V současnosti může Rakousko plynem zásobovat jen část Bratislavy. Kapacita tohoto plynovodu je 100.000 metrů krychlových za hodinu.