Poslanci se přeli kvůli ekozakázce, poté jednání přerušili

Zařazení bodu navrhli lidovci. Žádali, aby jim vláda přednesla zprávu o stavu zakázky. Tu přednesl ministr dopravy Gustáv Slamečka a shrnul v ní dosavadní postup vlády. Svoboda hned v úvodu navrhl usnesení, aby vláda vzala zpět svá rozhodnutí týkající se ekozakázky a zastavila veškeré práce na ní. "Může se stát, že se potichu budou dělat další kroky a vláda vzešlá z voleb zjistí, že už nemůže dělat nic jiného, než v zakázce pokračovat. Nemělo by se pokračovat, dokud nebude jasné, kolik co bude stát," řekl.

Ve své úvodní řeči Svoboda kritizoval bývalou vládu Mirka Topolánka, ve které KDU-ČSL také seděla, za vyhlášení tendru. Lídr TOP 09 Miroslav Kalousek upozornil na to, že i Svoboda pro zakázku ve vládě hlasoval a že při jejím schvalování žádné připomínky neměl. "Opakovaně říkal, že projekt je správný a že v něm rizika nevidí," upozornil Kalousek s tím, že vše může doložit dokumenty i zvukovými nahrávkami.

V obhajobě zakázky uvedl, že 115 miliard není cena zakázky, ale aritmetický součet garancí, které uzavřel fond národního majetku při privatizaci. Uvedl také, že je naprostým mýtem, že vláda si zadala zpracování posudku u bývalého proděkana plzeňské právnické fakulty Milana Kindla. Posudek prý zpracovával Ústav státu a práva a týkal se výhradně toho, zda smlouva, kterou vláda schvaluje je vyvážená a zda odpovídá daným právním standardům.

Kdy bude jednání pokračovat, zatím není jisté. Dnes se k němu poslanci už nedostanou.

Ministerstvo financí vyhlásilo veřejný tendr na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou na konci loňského roku. Cenové nabídky příští rok budou moci předložit čtyři firmy z původních šesti, a to Geosan Group, Marius Pedersen Engineering, Environmental Services a PPF.

Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je přes 100 miliard korun. Jejich odstranění v jedné zakázce má podle ministerstva přinést finanční úspory a zrychlení sanace ekologických škod.