ÚAMK: Tři čtvrtiny Čechů považují dálniční síť za nedostatečnou

"Statisticky významné regionální rozdíly pravděpodobně souvisí s pokrytím jednotlivých krajů dálniční sítí," uvedl mluvčí ÚAMK Pavel Kuchálik. Například Jihočeši si mohou nechat o napojení kraje na dálniční síť zatím jen zdát. Tuzemské dálnice a rychlostní silnice nyní měří zhruba 1100 kilometrů, k dokončení základní sítě je třeba dostavět dalších více než 800 kilometrů.

Nejspokojenější jsou naopak obyvatelé krajů, kam stát poslal na dálnice nejvíce peněz. Relativně spokojeni jsou Plzeňané, Středočeši a také obyvatelé Ostravska, kde se v poslední době otevírá nejvíce nových úseků.

Nové dálnice se těší také nejlepšímu hodnocení ze strany řidičů. Nejlepší jedničku nebo dvojku dostaly nové úseky dálnic D1 (Vyškov-Kroměříž a ostravská část), D11 (Poděbrady-Hr.Králové), D5 (Plzeň-st.hranice) a D8 (Ústí-st.hranice). Lidem však zároveň vadí vysoká cena nových dálnic, výdaje státu na jejich výstavbu hodnotili motoristé známkou čtyři.

Překvapením není špatné hodnocení dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. "Řidiči ji považují za nejvíc nebezpečnou a nejhůře průjezdnou, stěžují si také na její kvalitu a technický stav," uvedl Kuchálik. Motoristé zároveň vyjádřili naději, že se situace zlepší po rekonstrukci D1, kterou zahájí Ředitelství silnic a dálnic příští rok.

Dopravní značení na dálnicích ocenili řidiči známkou jedna minus, na silnicích nižší úrovně dostalo značení tři minus. "Řidiči si stěžují na často zmatené, nepřehledné a nelogické navigační tabule mezi vesnicemi, které vedou ke zbytečnému bloudění," řekl Kuchálik.