Příští rok se možná otevře až 72 km nových dálnic

"V letních měsících zprovozníme jednu z nejvýznamnějších staveb uplynulých let - řidičům se otevře jižní část pražského okruhu, tedy 24 nových kilometrů, které propojí plzeňskou a brněnskou dálnici, a ulehčí tak dopravě v Praze," uvedl Hoření.

Za výrazný posun ve výstavbě dálniční sítě označil také dokončení dálnice D1 na střední Moravě včetně křižovatky u Hulína, odkud bude pokračovat rychlostní silnice R55 do Otrokovic. Nové úseky přibudou také rychlostním silnicím R4 u Písku a R6 u Karlových Varů.

Otazník visí nad dálnicí D8, která má propojit Prahu a Ústí nad Labem. Otevření posledního šestnáctikilometrového úseku přes České středohoří je plánováno na listopad příštího roku. Podle Hořeního však termín ohrožují spory s ekologickými organizacemi, neboť stavba prochází chráněným územím. "Ekologové soudně napadají každý vydaný dokument, který stavba potřebuje," řekl Hoření.

V plánu na stříhání pásek pro příští rok nejsou pouze dálnice, ale také silnice první třídy. Na nové silniční obchvaty se mohou těšit například města Kolín a Nymburk a obce Česká Bělá a Líbeznice.

Podle Hořeního je velký dálniční přírůstek posledním dozvukem stavebního boomu z minulých let, kdy se do dopravních staveb investovaly desítky miliard korun. Ve výstavbě je 168 kilometrů dálnic, k dokončení základní dálniční sítě je třeba dostavět přes 800 kilometrů.

ŘSD dostane příští rok od fondu dopravy zhruba 62 miliard korun, téměř všechny peníze jsou však určeny na rozestavěné stavby, údržbu a povinné platby dodavatelům. Velká část peněz pochází z unijních fondů a putuje na konkrétní projekty, podíl státního rozpočtu naopak klesá a nové stavby se proto příští rok zahajovat nebudou.

"Nevím, co budeme otevírat v dalších letech," řekl Hoření. Po dálničním spojení dosud marně volají například Jihočeši. Ministr dopravy Gustav Slamečka proto nyní hledá nové zdroje peněz, v úvahu připadá například vydání dluhopisů fondem dopravy a projekty PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru.