Inspekce letos poprvé odhalila burčáky s umělými barvivy

Ředění burčáku je stejně jako přidávání vody do vína nezákonné. Celkem letos nevyhovělo laboratorním analýzám deset z 55 vzorků, z toho 46 vzorků burčáku a devět vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu. Ten se od burčáku liší pouze tím, že nebyl vyroben z tuzemských hroznů. Se všemi prodejci zahájí inspekce správní řízení, čeká je pokuta v řádech statisíců korun.

Obsah vody se pohyboval v rozmezí od 47 do 76 procent vody. Loni nevyhovělo kontrolám sedm ze 49 odebraných vzorků, o rok dříve 14 ze 62 kontrol.

"Oproti loňskému roku, kdy jsme ředěný burčák zjistili pouze sedmkrát, je letošní rok nepříjemným překvapením," uvedl zastupující ředitel SZPI Martin Klanica. "S umělým dobarvováním burčáku jsme se dosud nesetkali, ve třech případech nebyli prodejci schopni doložit, od koho burčák nakoupili, někteří provozovatelé se nám dokonce snažili zapírat. Měli by ale vědět, že takovým jednáním si jen přitíží," dodal.

Inspekce se při kontrolách zaměřuje především na to, zda prodejci burčák nezmnožují, jak se právně označuje nezákonné ředění burčáku vodou. Inspekce už čtvrtý rok využívá k analýzám vzorků burčáku vlastní laboratorní techniku. Zařízení funguje na principu nukleární magnetické rezonance a izotopové analýzy. Předtím museli inspektoři posílat vzorky burčáků pro odhalení doplněné vody do zahraničních laboratoří.

Burčák, tedy kvasící mošt z vylisovaných hroznů, lze v Česku nabízet pod tímto názvem pouze v případě suroviny sklizené a zpracované na území ČR. Při použití importovaných hroznů jde o "částečně zkvašený hroznový mošt". Dovážet hrozny do EU ze třetích zemí pro výrobu vína nebo burčáku je zakázáno. Zákonem povolená doba prodeje burčáku, který je ve vinařských zemích víceméně raritou, je od 1. srpna do 30. listopadu.