Vláda by měla v pondělí schválit konvergenční program

Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset podle dřívějšího vyjádření ministra financí Eduarda Janoty určit a uplatnit až vláda, která vzejde z jarních parlamentních voleb. Plánované snížení deficitu veřejných financí by podle Janoty umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.

Hlavní politické strany se v posledních dnech předháněly v prohlášeních, kdo dříve sníží deficit veřejných financí a příjme euro. Občanští demokraté chtějí dosáhnout tříprocentního podílu deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu, potřebného k budoucímu vstupu země do eurozóny, v roce 2012. Česká republika by tak teoreticky mohla přijmout euro k 1. lednu 2015. Podle ČSSD by Česká republika mohla přijmout euro nejpozději do roku 2016.

Projednávání Konvergenčního programu na konci ledna vláda na 14 dní přerušila. Ministři ještě chtěli probrat opatření, která by zabránila dalšímu růstu zadlužení. Loni podíl deficitu veřejných financí na HDP kvůli rekordnímu schodku rozpočtu stoupl podle ministerstva financí na 6,6. Předloni byl deficit veřejných financí 2,1 procenta.

Vláda by v souvislosti s konvergenčním programem měla rovněž projednat vládní "exit strategy", tedy návrhy, jak postupovat při odeznění nynější ekonomické krize. Dokument vychází z toho, že vláda podmiňuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tedy snižováním jejich deficitu.

Vládní materiál počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Dávky by se sice neměly snížit, ale nebudou se také zvyšovat. Výjimkou budou jen takové dávky, u kterých to nařizuje zákon.

Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daně. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.

Materiál kritizovaly odbory i zaměstnavatelé. Vláda se nakonec s nimi shodla na 38 krátkodobých protikrizových opatřeních, která v pondělí projedná. Patří k nim například zlepšení podnikatelského prostředí, snížení administrativní náročnosti podnikání, modernizace elektrárny Prunéřov, dostavba Temelína či výstavba jezů na Labi.