Návrh podle ministerstva financí počítá s tím, že bude nově zřízena Kancelář finančního arbitra jako organizační složka státu. Ta však vzhledem k předpokládaným ročním nákladům na činnost mezi 20 až 30 miliony korun nebude vlastní samostatnou kapitolu státního rozpočtu, ale bude napojena na rozpočet MF.
Ve schváleném návrhu bylo také upřesněno odměňování arbitra tak, že odměny arbitra i jeho zástupce se budou řídit obecnými ustanoveními zákoníku práce.
Nyní náklady na plat a administrativní zajištění činnosti finančního arbitra nese Česká národní banka. To je v rozporu s požadavky Evropské unie na zajištění nezávislosti národních centrálních bank.
Na provoz svého úřadu spotřeboval loni finanční arbitr 10,5 milionu korun a proti předpokladům ušetřil víc než 600.000 korun.
Na arbitra se mohou občané od ledna 2003 obracet při podezření na ztrátu peněz u peněžních institucí. Podle zákona může řešit pouze spory mezi klientem a finanční institucí ohledně převodů peněz a v případě využívání elektronických platebních prostředků, zejména platebních karet.
Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním ústavem. Arbitr zahajuje řízení na návrh klienta. Ten jej může podat písemně formou dopisu, elektronicky na formuláři vypracovaném arbitrem, faxem nebo je možné rovněž podat stížnost přes internetové stránky finančního arbitra.
Finanční arbitr loni obdržel 757 podnětů, což byl v meziročním srovnání nárůst o 22 procent. Řízení před arbitrem je zdarma, každý účastník nese své náklady sám.
