Deutsche Bank: Řecko se dostalo do smrtelné spirály insolvence

27.04.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 27. dubna (ČTK) - Řecko se dostalo do smrtelné spirály insolvence a potřebuje okamžitou pomoc. Řekl to hlavní ekonom finančního ústavu Deutsche Bank Thomas Mayer. Řecko podle něj asi bude potřebovat mnohem víc peněz, než se uvádí. Zapojit by se proto podle něj měly i banky a případně další soukromí investoři.

Mayer řekl, že banky a soukromí investoři by mohli odepsat část půjček, které Řecku poskytli, čímž by situaci hodně pomohli. Vzali by totiž na svá bedra část nákladů spojených s připravovanou záchranou Řecka.

"Hlavní myšlenka spočívá v tom, že věřitelé ze soukromého sektoru by k restrukturalizaci dluhů (Řecka) přispěli částkou, kterou by mohli unést," řekl Mayer. Varoval přitom, že Řecko by možná nemuselo být schopno snížit dluh dostatečně rychle na to, aby se kvalifikovalo pro záchranu, kterou má slíbenou od ostatních členů eurozóny.

"Jestliže bychom Řecku snížili jeho dluh, který dosahuje 300 miliard eur (asi 7,65 bilionu Kč), na polovinu, pak by se Řecko snad mohlo vrátit na trh a půjčovat si tam," řekl Mayer novinářům v pondělí večer, tedy ještě předtím, než ratingová agentura S&P srazila rating Řecka do spekulativního pásma, a situaci tak ještě víc zkomplikovala. Mayerovy poznámky nemohly být kvůli embargu zveřejněny dříve.

"Padesát miliard by na sebe mohl vzít soukromý sektor, například banky a pojišťovny," řekl bankéř. Jeho komentář je ojedinělým signálem podpory, které se v bankovním sektoru dostává požadavkům německé vlády. Ta už dříve uvedla, že by se do záchrany Řecka měl zapojit i soukromý kapitál.

Mayerovy názory mají v Berlíně velkou váhu, protože Deutsche Bank je v Německu největší bankou a její ředitel Josef Ackermann má blízko ke kancléřce Angele Merkelové. Během finanční krize jí radil, jak má německá vláda reagovat a co udělat. Mayer dříve pracoval pro vlivnou americkou banku Goldman Sachs.

Mayer vyzval ostatní země eurozóny, aby vyřešily veškeré dluhy, které Řecko tíží. Řada analytiků už dříve upozornila, že zmíněných 30 miliard eur (asi 765,3 miliardy Kč), které by měly země eurozóny na záchranu Řecka dát, nebude stačit. A to ani v případě, že dalších až 15 miliard eur by měl poskytnout Mezinárodní měnový fond.

"Sami Řekové očekávají, že budou v následujících třech letech potřebovat alespoň 80 miliard eur (asi dva biliony Kč)," upozornil Mayer. "My bychom mohli vynaložit až 120 miliard eur a nebudeme ani vědět, jestli za to něco dostaneme. Rozumnější je ty peníze zaplatit předem," řekl.

Někteří odborníci podle agentury Reuters varují, že restrukturalizace řeckých dluhů by devalvovala řecké dluhopisy a řecké banky by nemusely zůstat solventní. Restrukturalizací dluhů se rozumí, že některé závazky by se anulovaly a Řecko by se technicky ocitlo v bankrotu.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes snížila hlavní rating Řecka na stupeň BB-plus. Rating se tak ocitl v potupném spekulativním pásmu, kde jej mají nespolehlivé země. V eurozóně bylo dosud něco takového nevídané. Po oznámení agentury se propadl kurz eura, stejně jako ceny akcií.

Deutsche Bank uvedla, že nemá v Řecku žádné přímé pohledávky. Jiné banky z Německa už ale takové ětěstí nemají. Například ústavy Hypo Real Estate a Commerzbank, kterým už musela pomáhat vláda, drží řecké dluhopisy za zhruba 11 miliard eur. Belgická banka Fortis měla na konci loňského roku v ruce řecký dluh za zhruba čtyři miliardy eur.

Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) uvedla, že řečtí dlužníci měli na konci loňského roku vůči zahraničním věřitelům závazky asi za 236 miliard dolarů (zhruba 4,5 bilionu Kč). Celá polovina přitom byla vůči věřitelům ze dvou zemí: asi 75 miliard dolarů dlužili Řekové Francouzům, a přibližně 45 miliard USD Němcům.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK