NBS doporučuje snížit veřejný schodek; plán na letošek má rizika

Fond kulturních a sociálních potřeb umožňuje v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích poskytovat zaměstnancům zaměstnanecké výhody obdobné těm, které mohou poskytovat podnikatelské subjekty ve vazbě na zákon o daních z příjmů právnických osob. Podle zmocnění v § 33 zákona č. 250/2000 Sb. byla vydána vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, která byla novelována vyhláškou č. 510/2002 Sb., novelou č. 100/2006 Sb. a novelou č. 355/2007 Sb., jenž legislativně upravují problematiku hospodaření s fondem. Fond kulturních a sociálních potřeb je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, a to všem zaměstnancům bez ohledu na to, o jakou pracovní smlouvu, na základě které v organizaci pracují, se jedná. Není určen osobám, které v organizaci vykonávají práce na základě dohod mimo pracovní poměr. Fond je určen i bývalým zaměstnancům-důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace. V případech, kde to vyhláška umožňuje, lze poskytnout příspěvek i rodinným příslušníkům zaměstnance, a to na rekreační pobyty, zájezdy a vstupenky na kulturní a sportovní akce. Fond je tvořen z rozpočtových prostředků a na neoprávněné používání i těchto prostředků se vztahují ustanovení o porušení rozpočtové kázně. Organizace se snaží hospodařit s těmito prostředky v rámci právních předpisů. Přesto se vyskytují některé problémy, které vznikají v konkrétních situacích při používání prostředků fondu v jednotlivých organizacích a vyskytuje se řada dotazů, jak správně v jednotlivých případech postupovat.