Daně a penzijní připojištění

Snížení základu daně z příjmu
S pomocí penzijního připojištění si můžete snížit základ daně z příjmu. A to o část celkově zaplacených příspěvků v daném roce, která přesahuje 6.000 Kč. Horní hranicí je 18.000 Kč ročně. Lidově řečeno z prvních 6.000 Kč zaplacených příspěvků získáváte státní příspěvek a dalších 12.000 Kč si odečítáte od základu daně.
Pokud jste si založili penzijní připojištění až v průběhu letošního roku, můžete jednorázově vložit na svůj účet potřebnou částku a získat tak maximální možnou daňovou úlevu. (Mimořádný příspěvek je potřeba penzijnímu fondu předem písemně oznámit.) Z mimořádného příspěvku však nemáte nárok na žádný státní příspěvek. A to ani pokud jste jej v předcházejících měsících nevyčerpali. Což je velmi zásadní rozdíl oproti stavebnímu spoření.
Na kolik je tato možnost výhodná? Při rozhodování je potřeba vzít v potaz především dva faktory, skutečnou výši úspory a dostupnost takto investovaných peněz. Dosažená úspora závisí sazbě daně odvozené od výše vašeho příjmu.  Dostupnost prostředků na penzijním připojištění je však nízká. Podle současných penzijních plánů lze pobírat dávky z penzijního připojištění až v 60 letech, ale nejdříve po 5 let platnosti penzijního připojištění. Až 50% peněz lze vybrat po 15 letech, pokud jste si ve smlouvě sjednali výsluhovou penzi.
Z tohoto stručného shrnutí vyplývá, že vysoké běžné příspěvky a případný mimořádný doplatek jsou nejvhodnější pro starší osoby s vyšším příjmem. Těm hrají do karet obě rozhodující kritéria. Mladá rodině se takto dlouhodobá investice nevyplatí, zejména pokud si zařizuje bydlení nebo čeká potomka.

Kolik můžete ušetřit na daních s penzijním připojištěním:

Zdanění dávek poskytovaných penzijními fondy
Penzijní fondy poskytují následující druhy dávek:

Penzí se rozumí doživotně vyplácené dávky, přiznané po dosažení stanovené doby připojištění. Jejich výše se liší mezi jednotlivými penzijními fondy a případnými dalšími sjednanými podmínkami. Např. garantovaná doba vyplácení, nárok na výplatu pozůstalostní penze na dobu 2-3 let (podle jednotlivých penzijních fondů) po úmrtí účastníka. Výše penze je vypočtena na základě aktuálních úmrtnostních tabulek zveřejněných ČSÚ. Při vzniku nároku na penzi můžete zažádat o jednorázové vyplacení prostředků evidovaných na vašem osobním účtu.
Před vznikem nároku na penzi můžete rovněž zažádat o výplatu vašich prostředků. Před jejich výplatou vám však budou strženy státní příspěvky a výnosy z nich.

A teď k samotnému zdanění. Příjmy z penzijního připojištění jsou zdaněny zvláštní jako příjmy z kapitálového majetku zvláštní sazbou daně § 36 zákona o dani z příjmu v platném znění. Aktuální sazba je 15%. Podle jednotlivých druhů výplaty dávek jsou ze základu daně odečteny vámi zaplacené (a již zdaněné) příspěvky a státní příspěvek. Daň se tak počítá pouze se výnosů z vašich a státních příspěvků. Výhodou je, že se daň strhává až na konci penzijního připojištění a po celou jeho dobu tak máte vyšší základ pro každoroční zhodnocení připisované penzijním fondem.

Penze - z vám přiznané penze se do základu daně počítá pouze část po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvek. Daň platíte tedy pouze z podílu odpovídajícímu výnosům z vašich a státních příspěvků . Příslušný podíl se zjistí rozpočítáním vašich a státních příspěvků na průměrnou délku života podle úmrtnostních tabulek ČSÚ.
Jednorázové vyrovnání - zde je situace mnohem jednodušší. Ze skutečného zůstatku výnosů z příspěvku účastníka a ze státního příspěvku v době výplaty dávky. Jednorázové vyrovnání se však pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu vaším zaměstnavatelem po 1. lednu 2000.
Odbytné - stejná situace jako jednorázového vyrovnání (včetně příspěvků zaměstnavatele). Pouze v tomto případě nezískáte žádné státní příspěvky ani výnosy z nich.