Jaké změny můžeme očekávat v oblasti regulace bankovního sektoru?

Současná úprava regulace bankovního sektoru se nezdá být dostačující. Finanční krize, která začala v polovině roku 2007 ve Spojených státech a postupně se rozšířila do dalších zemí, poukázala na nedostatky v současné úpravě bankovní regulace či regulace celého finančního systému.

V současnosti je bankovní systém je regulován podle Nové basilejské kapitálové dohody známé jako Basel II. Jedná se o dokument, který určuje pravidla bankovního podnikání a byl přijat Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision – BCBS). BCBS vznikl pod záštitou Banky pro mezinárodní platby BIS (Bank for International Settlements), která sídlí v Basileji.

Vznik finančního kolapsu

Regulatorní pravidla mají za cíl zajistit stabilitu bankovního systému, snaží se o dosažení bezpečného a důvěryhodného finančního trhu. Za tímto účelem jsou bankovním institucím stanoveny limity, jaká velká rizika na sebe mohou převzít vzhledem k jejich kapitálové vybavenosti (tzv. kapitálová přiměřenost). Banky však využily „mezer“ v regulatorních pravidlech a s využitím mimobilančních subjektů (například v podobě tzv. Special Purpose Entities – SPE) a nových strukturovaných produktů (derivátových instrumentů s úvěrovými podkladovými aktivy, například CDO) vynášely ze svých bilancí nadměrně riziková aktiva (rizikové úvěry s velmi malou pravděpodobností splacení) na jiné subjekty, zejména pojišťovny nebo penzijní fondy. Ztráty z nesplácených úvěrů se následně způsobily kolaps celého finančního systému.

Hlavním problémem je tedy rizikové chování bankovních subjektů, které se snaží obcházet pravidla kapitálové přiměřenosti a ve svém podnikání podstupovat rizika větší, než je jim vzhledem k jejich kapitálu dovoleno. S tím souvisí vytvoření mimobilančních subjektů, které nepodléhají regulaci, a netransparentních strukturovaných produktů. Problémem je také oddělená regulace jednotlivých sektorů finančních trhů (bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálové trhy).

Kroky ke zlepšení

Tyto skutečnosti vedou k jednáním o nové bankovní regulaci, která by nahradila současnou koncepci Basel II.  O nové bankovní regulaci se hovoří jako o Basel III.

Z výše uvedeného je patrné, že je třeba provést zásadní změny v přístupu k bankovnímu dohledu a regulaci a vytvořit regulaci flexibilní, dynamickou a s proaktivním přístupem.

Bude potřeba více zaměřit pozornost na podstupovaná rizika bankovními subjekty a vytvořit takový mechanismus výpočtu kapitálových požadavků, který bude lépe zachycovat skutečnou rizikovou expozici subjektu. Jsou také navrhovány vyšší kapitálové požadavky pro systematicky významné instituce.

Velmi diskutovaný je návrh na vytvoření systematického dohledu nad OTC deriváty (OTC – Over The Counter). Jedná se o mimoburzovní deriváty, jejichž obchodování se děje na základě bilaterálních dohod, tedy mezi dvěma individuálními stranami bez zprostředkovatele a bez standardizovaných podmínek. Příkladem mohou být již zmíněné úvěrové deriváty. Jednou z možností je přesunutí těchto instrumentů na burzovní trhy nebo vytvoření zprostředkovatelských subjektů v podobě CCP (Central Clearing Parties).

Banky při výpočtu svých rizikových expozic mohou využívat několik typů modelů. Buď mohou využívat modely určené regulátorem trhu, nebo mohou využívat své vlastní, které jim regulátor schválí. Krize však ukázala, že rizikové modely bank selhaly. Bude tedy nutné změnit metodiku výpočtů a více se zaměřit na stresové testování.

Dalším navrhovaným opatřením, které by mělo omezit vznik další krize, je zákaz vyplácení zisku (dividend, bonusů a kompenzací) v případě finančních potíží banky za účelem zachování kapitálu bance. V dobách, kdy se banky potýkaly s velkými ztrátami, totiž často docházelo k výplatám dividend, což je ještě více oslabovalo.

V neposlední řadě bude důležité zvýšit soulad monetární a fiskální politiky, zharmonizovat regulatorní režim na mezinárodní úrovni a uskutečňovat větší globální spolupráci mezi politiky.

Reformy bankovního sektoru v EU a USA

Evropská unie a USA již podnikly některé kroky k bezpečnějšímu bankovnímu sektoru. V Evropské unii by výplaty bonusů bankéřům měly být od příštího roku omezeny. Pouze část by měla být vyplácena hned, zbytek až s časovým odstupem. Kromě toho se Evropská unie snaží o zavedení bankovní daně. Tedy povinných příspěvků bankovních institucí do fondů, jejichž prostředky by poté byly využity k záchraně bank v případě jejich potíží. Výhodou tohoto opatření by bylo, že tak následky krize nenesli daňoví poplatníci. Proti tomuto opatření se však staví některé členské země EU včetně České republiky.

Ve Spojených státech minulý týden byla americkým senátem schválená finanční reforma, která zavádí například regulaci trhu s finančními deriváty. Dále reforma pomýšlí i na ochranu spotřebitelů nebo stanovuje limity na poplatky u platebních karet.