"Posunutí účinnosti o pět let lze považovat za adekvátní řešení, neboť tak vzniká dostatečný prostor na komplexní analýzu ekonomické výhodnosti a technické realizovatelnosti," řekl k rozhodnutí vlády Jakub Ptačinský z tiskové oddělení ministerstva dopravy.
Zavedení vinět místo nalepovacích dálničních známek se stalo v uplynulých měsících předmětem řady debat. Předchozí sněmovna se pokusila viněty letos už jednou neúspěšně zrušit, návrh ale neprošel, zejména díky hlasům poslanců ODS a KSČM.
Podle senátorů je navrhovaný systém neúměrně nákladný. Stát by prý odkladem ročně ušetřil minimálně 1,4 miliardy korun. Také poslanci argumentovali tím, že zavedení vinět by připravilo stát o peníze, údajně až o 12 miliard korun. Proti vinětám argumentovali i někteří odborníci z vysokých škol.
Firma Kapsch, která by podle právní analýzy MD zřejmě viněty dodala, údaje politiků označila za "hausnumera". Zavedení a provoz vinět by bylo podle firmy ročně o půl miliardy dražší než u klasických známek. Zároveň by ale ubylo neplatičů, takže celkový výnos pro stát by byl po zavedení vinět ročně nižší "jen" o 200 milionů ve srovnání se známkami. Za šest let by tak stát přišel o 1,2 miliardy korun. Objem vybraných peněz by prý prudce vzrostl, kdyby osobní auta začala platit za ujeté kilometry.
Po dnešním vyjádření vlády poputuje senátní návrh do sněmovny. O předloze rozhodne parlament.
sin vju
Volkswagen Passat nové generace přidává do nabídky další motory včetně nejsilnějšího dieselu a plug-in hybridů
V Československu prakticky neznámá: Velká Simca Vedette vznikla ve spolupráci s Fordem
Sražení chodce na přechodu a získání spravedlivého odškodnění
Kvíz: Ukažte světu, jak dobře znáte ikonickou Škodu Fabia první generace
Luxusní, velké, pohodlné, ale nepříliš oblíbené: Fiaty 1500 L, 1800, 2100 a 2300 na italských, evropských i československých silnicích
