Litoměřický geotermální vrt bude asi až v roce 2014

O geotermálním vrtu se začalo v Litoměřicích nahlas hovořit už před pěti lety a za tu dobu se projekt prakticky nezměnil. Dvěma vrty by mělo do pětikilometrové hloubky proudit tepelné médium, které se tam ohřeje na teplotu asi 150 stupňů Celsia a třetím vrtem pak poteče zpět k povrchu. Část jeho energie poslouží prostřednictvím tepelného výměníku pro pohon elektrárenské turbíny a další část poslouží na ohřev vody pro vytápění města. Výkon elektrárny by měl být asi pět megawatt, topný výkon se podle potřeby odhaduje asi na desetinásobek.

Změnilo se ale financování stavby, cena i termín. "Mělo by být hotovo v roce 2013 a v řádném provozu bychom měli být maximálně o rok později," řekl dnes ČTK manažer projektu Antonín Tym. I kvůli zpoždění, růstu cen a zohlednění možných pesimistických scénářů se odhadované náklady na celou akci zvedly na 1,6 miliardy. Rozdíl by mělo pokrýt výhodnější financování z evropských fondů; zatímco dříve se počítalo s maximálně 100 miliony korun, právě díky změněným podmínkám je nyní možné získat i více než půl miliardy korun.

Zbytek si chce město obstarat prostřednictvím výhodné půjčky. "Za stávajících podmínek je návratnost projektu asi 15 let," dodal Tym. Kromě administrativních prací se připravovat i stavba potřebných tepelných rozvodů. Životnost vrtu je odhadována asi na 25 let, pak bude potřeba ho načas odstavit a počkat, až se lokalita znovu "ohřeje". Výhledově se proto počítá ještě s druhým vrtem.

Společně s rozestavěnou vodní elektrárnou na Labi by mohly Litoměřice už během příštích pěti let obstarávat více než polovinu potřebné energie z vlastních zdrojů a nechtějí zůstat jen u toho. "Součástí naší koncepce jsou i solární panely, i když se kloníme jen k menším instalacím na domy, ne k velkým elektrárnám," řekl na dnešní prezentaci projektů pro zahraniční novináře starosta Ladislav Chlupáč (ODS).

Litoměřice se nacházejí ve vulkanické oblasti, která je pro geotermální energetiku ideální. "V Česku je vytypovaných zhruba 60 lokalit a nejvhodnější podmínky jsou zhruba v pásu od Karlových Varů přes Litoměřice až po Liberec," řekl vedoucí odboru životního prostředí města Litoměřice Pavel Gryndler. Vrt by měl být v prostoru Jiříkových kasáren, kde se v letech 2006 a 2007 dostali odborníci až hloubky 2111 metrů a prokázali, že se jedná o vhodnou lokalitu.

Geotermální vrty využívají v Česku zatím jen menší zařízení, takto velký projekt spojený s elektrárnou je ovšem unikátní. Podobný projekt připravoval i Liberec, tamější radnice od něj ovšem pro nedostatek peněz zatím ustoupila. Nejblíže realizaci je geotermální vrt v Semilech, kde se podle informací ČTK připravují zkušební vrty.