Maďarská vláda chce přimět centrální banku k podpoře ekonomiky

"Pokud změníme politiku Maďarské národní banky a příští rok NBH přejde k monetární stimulaci, dosáhne Maďarsko růstu o 2,5 až tři procenta," řekl Matolcsy v rozhlasové stanici Kossuth. Pro letošní rok vláda čeká růst ekonomiky o 0,6 procenta.

Vláda by si podle ministra představovala stimulaci tak, ze by banka přikročila k nákupům dluhopisů na sekundárním trhu, podobně jako to dělá americká centrální banka, britská Bank of England i Evropská centrální banka. Politika NBH by se podle Matolcsyho měla změnit příští rok v souvislosti se změnou složení její bankovní rady. V březnu vyprší funkční období čtyř ze sedmi členů rady.

"Jestliže nemůžeme stimulovat ekonomiku rozpočtovými nástroji, kde máme vzhledem k nutnosti snížit rozpočtový deficit pod tři procenta (HDP) jen velmi málo možností, pak musíme použít politiku centrální banky," řekl Matolcsy.

Ministr již dříve prohlásil, že NBH by měla na trhu kupovat podnikové dluhopisy, zejména ty, které vydala státní rozvojová banka MFB. Centrální banka však odpověděla, že vláda má pro stimulaci ekonomiky účinnější nástroje a že monetární stimulace není v této chvíli odůvodněná. NBH od loňského července snižovala úrokové sazby, poslední čtyři měsíce však už základní sazbu ponechala na 5,25 procenta. Česká národní banka má od května svou základní sazbu na historickém minimu 0,75 procenta, čtvrt procentního bodu pod úrovní sazby v eurozóně.

Na relativně vysoké úrovni jsou sazby v zemi proto, že výraznější snížení by mohlo obnovit oslabování forintu. To by ztížilo splácení rozsáhlých spotřebních a hypotečních úvěrů, které mají Maďaři v nízkoúročených cizích měnách, a ohrozilo bankovní systém. Propad forintu a ohrožení bankovního sektoru byly také příčinou předloňské finanční krize, kdy Maďarsko zachránila pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Nová pravicová vláda strany Fidesz se po svém nástupu pustila do kritiky NBH, která podle ní páchala ve své politice chyby. Kvůli snížení platů veřejných činitelů, které se výrazně dotklo i guvernéra centrální banky, se Budapešť dostala do sporu s Evropskou komisí, která vládu obvinila z útoku na nezávislost banky a žádá nápravu.

Vyzývání centrální banky ke stimulaci ekonomiky je dalším projevem neortodoxních kroků nové vlády k ekonomice a fiskální politice. Minulý měsíc se kabinet dostal do sporu s MMF, který požadoval snižování rozpočtového deficitu udržitelnějšími prostředky než dočasnou daní na banky. Vláda to však odmítla a dala najevo, že úvěry od fondu už potřebovat nebude.

MMF a Evropská unie sjednaly s Maďarskem dohodu o úvěrovém programu v roce 2008, kdy byla země akutně ohrožena finanční krizí. Maďarsko teď už tyto peníze nepotřebuje, protože si od loňska půjčuje na trzích, spor s MMF však může podkopat důvěru investorů v zemi.