KPMG: Na 72 pct světových firem znepokojeno dluhem jejich země

Pro snižování veřejného dluhu prostřednictvím omezování veřejných výdajů se vyslovilo 70 procent respondentů. V Evropě tento názor zastává až 77 procent respondentů, v Jižní a Severní Americe 69 procent a 54 procent z Asie a Tichomoří. Nejvíce oslovených (53 procent) si myslí, že veřejné výdaje by se měly omezovat hlavně prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru. Mezi další nejčastěji navrhované způsoby patří snížení výdajů na obranu (47 procent) a sociálních dávek (34 procent).

Hlasy pro a proti snižování platů ve veřejném sektoru se mezi jednotlivými zeměmi podstatně lišily. Například v Irsku hlasovalo ve prospěch snižování pozoruhodných 100 procent respondentů, v Maďarsku 68 procent, v Polsku 60 procent, na Slovensku 55 procent, v Česku 40 procent, zatímco ve Francii pouze 12 procent.

"V časech zhoršené hospodářské situace je volání po snižování veřejných výdajů poměrně časté. Podnikatelé po státních zaměstnancích chtějí, aby k zajištění vyšší efektivity a snížení nákladů přijali stejná opatření, jaká museli v nedávné minulosti udělat oni sami," uvedl partner KPMG ČR zodpovědný za daňové poradenství Jan Žůrek.

Podobná situace je podle něj i v České republice. V nedávných volbách zvítězily strany s programem snížit deficit veřejných financí, konkrétní kroky však pochopitelně vyvolávají vlnu nevole. Jedině větší soudržnost vládní koalice může tyto nepříjemné škrty, respektive následné reformy prosadit, poznamenal Žůrek.

Ve většině zemí respondenti bez problémů souhlasili s investováním veřejných peněz do infrastruktury, jen 24 procent hlasovalo pro řešení státního dluhu prostřednictvím snížení těchto investic. Téměř ve všech zemích zvolila většina respondentů zachování výše výdajů na infrastrukturu, například v Česku méně investic do infrastruktury podporuje 27 procent respondentů, na Slovensku deset procent a v Polsku dokonce jen sedm procent.

Pouhé zvýšení daní bez dalších promyšlených kroků bylo nejméně oblíbenou volbou. Toto řešení považuje za přijatelné pouze jedno procento respondentů na celém světě. Přitom 19 procent manažerů by souhlasilo se zvýšením daní, pokud by sloužilo jen ke splacení dluhu a nebylo by součástí všeobecného zdanění. Tato myšlenka se proto řadí na třetí místo v žebříčku oblíbenosti řešení jak omezit státní dluh hned za snižování veřejných výdajů a nalezení jiného řešení, než je vyšší zdanění.

Mezi země, kde má takovéto zvýšení daní největší podporu, se řadí Velká Británie (65 procent ve prospěch tohoto řešení) a Japonsko (60 procent). Vyšší daně si naopak nejméně přejí respondenti v Nizozemsku, Itálii, Polsku, Rusku a na Slovensku. V těchto státech je podpora takového řešení nulová. V Česku se pro zvýšení daní na úhradu dluhu vyslovila jen desetina manažerů.

V otázce, zda firmy již překonaly recesi, jsou nejoptimističtější manažeři z Brazílie, Indie a Hongkongu. Naopak Češi, Maďaři a Poláci jsou v tomto tvrzení spíše opatrnější. Podle Španělů a Irů se firmy z krize ještě nedostaly. "Zajímavé je, že nejoptimističtější jsou firmy podnikající v oblasti maloobchodu a finančních služeb," doplnil Žůrek.

Evropa ani americký kontinent státní intervence již zdaleka nepreferují. Podle průzkumu 39 procent evropských firem, které jsou přesvědčeny, že se vymanily z recese, to přisuzuje oživení vývozu. Dalších 39 procent přičítá tento vývoj zlepšení spotřebitelských výdajů. Pouze 24 procent jich připisuje oživení vládním balíčkům stimulačních opatření.

Celosvětově by bylo jen 37 procent zástupců podnikatelské sféry pro okamžité omezení vládních pobídek, 56 procent respondentů by počkalo alespoň půl roku od překonání krize. Například manažeři v Číně, Indiu, Rusku a Singapuru by většinou zachovali stimuly ještě rok po překonání krize, zatímco na Slovensku (75 procent), v USA a Kanadě by většina podnikatelské sféry vládní stimuly ukončila bezprostředně.

"Proti slovenským manažerům, kteří se projevili ze všech sledovaných zemí nejradikálněji, jsou čeští respondenti poněkud nevyhranění. Nadpoloviční většina českých firem (55 procent) vyzývá na základě obnovení růstu k okamžitému ukončení těchto opatření. Některé ale volají po větší obezřetnosti. Na 15 procent jich se domnívá, že opatření by měla zůstat v platnosti ještě nejméně šest či 12 měsíců a pět procent respondentů navrhuje rozšíření platnosti na dva roky," uzavřel Žůrek.

Oddělení daňového poradenství celosvětové sítě poradenských společností KPMG provedlo průzkum, kterého se zúčastnilo 538 vedoucích pracovníků firem s rozhodovacími pravomocemi z 26 zemí, v dubnu a květnu 2010. Mezi respondenty byli generální ředitelé a vysoce postavení manažeři společností z průmyslových odvětví.