Členské státy EU se ke zpřísnění sankcí staví velmi rezervovaně

"Chci, aby se státy eurozóny o těchto návrzích nejdřív pobavily mezi sebou," řekl novinářům šéf ministrů financí zemích platících eurem a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Na otázky novinářů nakonec připustil, že pozice jednotlivých zemí se mohou lišit, byť všeobecně soudí, že rozhodnutí jdou správným směrem. "Poezie skončila, nyní musíme prokázat, že naše závazky byly opravdové," uvedl.

Největší problémy má se schválením komisních návrhů zatím Francie. Nelíbí se jí, že posilují moc Bruselu na úkor národních států. Komise mimo jiné navrhuje, aby pokuty pro rozpočtové hříšníky začaly platit automaticky a mohl je zvrátit jen souhlas kvalifikované většiny členských států. V současnosti přitom celý systém funguje obráceně a o potrestání zemí rozhodují ministři financí na návrh Evropské komise.

V tom ovšem spočívá podle ekonomů jeden z největších problémů současných pravidel. Pokutu totiž v historii obdrželo jen Portugalsko a například Německo či Francie, kterým sankce hrozily v roce 2005, se díky své převaze v unii potrestání vyhnuly. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová se v minulosti ovšem vyslovila pro udržení současného systému a nebo pro použití prosté většiny v případě odmítnutí pokuty. Dnes se komentáři vyhnula a jen konstatovala, že posílení současných pravidel je "dobrým nápadem".

Za zastánce automatických sankcí lze naopak považovat Německo, s jehož postojem souhlasí i Česká republika. Některé země ovšem chtějí ujištění, že bude existovat kontrola, že některý stát pravidla skutečně porušil. "Nemám žádný problém s tím, aby sankce byly automatické, ale musí existovat kontrola, že země překročila rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP," uvedl portugalský ministr financí Fernando Teixeira Dos Santos, jehož země se ocitla kvůli velkým dluhům v problémech.

Výhrady ke komisním návrhům ovšem mají i země střední a východní Evropy, ke kterým patří i Česko. Evropská komise totiž nepočítá s tím, že by při hodnocení národních rozpočtů jednotlivým zemím odpustila veškeré náklady na penzijní reformu.

"Návrhy komise jsou opravdu neadekvátní. Dopad na veřejné finance v případě takových reforem roste s časem. Pro nás to není řešení, a není to ani řešení pro země, jako je Česká republika, a koneckonců ani pro země západní Evropy, které začínají chápat, že s takovými reformami budou muset začít," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters polský ministr financí Jacek Rostowski.