ČBA: Rozšiřování regulace v EU může omezit hospodářský růst

"Snaha evropských a světových politiků zabránit opakování let 2007 a 2008 je pochopitelná. Nadměrná regulace však míří mimo příčiny krize a může vést k omezení úvěrové aktivity bank. Kromě toho postihuje i regiony, kde se bankéři drželi zásad obezřetného podnikání a kde dohled nijak neselhal. Pokud se všechny návrhy dostanou do praxe, může dojít k omezení ekonomického růstu i o několik procentních bodů ročně," uvedl prezident ČBA Jiří Kunert.

S odkazem na Institut mezinárodních financí bankovní asociace uvedla, že chystaná opatření mohou v eurozóně přinést ztrátu až pěti milionů pracovních míst a zpomalení růstu HDP o 4,4 procentního bodu během následujících deseti let. "Mimo jiné to znamená pokračování recese či stavu blízkému recesi až do roku 2014. Analýza přitom vznikla ještě před myšlenkou bankovní daně a neuvažuje například pákový poměr a některé požadavky na likviditu," uvedla ČBA.

Samotná pravidla vyžadující posílení kapitálové přiměřenosti bank se zdejšího finančního sektoru podle bankéřů nijak zvlášť nedotknou, protože české banky mají kapitálu dostatek. Pravidla ovšem mohou omezit úvěrové aktivity některých významných finančních domů v dalších státech Evropské unie, výrazně zpomalit hospodářské oživení v Evropě a tím negativně ovlivnit český vývoz. Stejný může být podle ČBA i dopad dodatkové daně pro banky.

Rostoucí regulaci odmítá například i prezident Václav Klaus nebo Česká národní banka. Ta odmítá dlouhodobě rostoucí pravomoc orgánů EU dohlížejících na fungování finančního trhu. Současné plány EU totiž berou podle ČNB národním dohledovým orgánům pravomoci, ale odpovědnost za fungování trhu jim ponechávají stejnou. Novou podobu finančního dohledu v Evropské unii v druhé půlce září definitivně schválil Evropský parlament.

Základ schválené podoby unijního finančního dohledu, která by měla začít fungovat již od počátku příštího roku, mají tvořit čtyři nové instituce. Tři z nich budou dohlížet na banky, pojišťovny a finanční trhy. Čtvrtá bude sledovat vznik případných rizik v členských státech EU pro celou unijní ekonomiku.

Česku od začátku jednání vadilo, že nové dohledové orgány by mohly zasahovat do chodu jednotlivých finančních institucí a jejich slovo by bylo větší než slovo národních regulátorů. Nakonec ale s reformou dohledu souhlasilo, protože v odporu vůči ní zůstalo osamocené a nemělo šanci schválení návrhu zabránit.

Konečná dohoda počítá s tím, že národní regulátor bude schopný zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že unijní verdikt bude mít důsledky pro národní rozpočet.

Česká republika rovněž nechce zavádět bankovní daň, nebo poplatek, o kterých se diskutuje v Evropské unii. Nesouhlasí asi s uvažovaným vznikem fondů pro řešení problémů bank.