Nové sankce za porušení rozpočtových pravidel EU budí rozpaky

19.10.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Lucemburk 19. října (zpravodaj ČTK) - Systém nových sankcí za porušení unijních pravidel se podle analytiků, které dnes citují evropská média, příliš neliší od současného. Dohoda, která proti očekáváním nepočítá s tím, že pokuty pro případné rozpočtové hříšníky budou automatické, je podle ekonomů výsledkem dohod mezi Německem a Francií.

Berlín se v pondělí v Lucemburku vzdal svých představ, že sankce by měly být automatické výměnou za slib francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že bude prosazovat a bude zároveň souhlasit se změnou unijních smluv. Takový postup by mimo jiné umožnil, že členské státy, které porušují rozpočtová pravidla, přijdou o hlasovací práva.

"Politické reakce na tuto dohodu (mezi Francií a Německem) byly negativní. Nizozemsko a Finsko vyjádřily pobouření, obzvláště poté, co Německo a Francie na zasedání ministrů financí EU neposlali ani vlastní ministry. (Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti) Olli Rehn rovněž odmítl v podstatě stejný sankční režim," napsal internetový server Eurointelligence, který mimo jiné tvoří i komentátor Financial Times Wolfgang Munchau.

Podle Eurointelligence bude velmi těžké najít většinu hlasů pro změnu unijních smluv. Pokud by se tak nakonec stalo, bylo by to jen za cenu ústupků, s nimiž se Německo nebude ochotné smířit. "Očekáváme, že pakt stability a růstu (unijní rozpočtová pravidla) bude fungovat podobně jako fungoval dosud," dodal internetový server.

Rozčarování nad pondělní dohodou z Lucemburku vyjadřují i další vrcholní politici. "Jsem trochu překvapený tím, že se nám nedostalo 100procentní podpory pro rozpočtovou disciplínu od Německa. Mohli bychom tak dosáhnout o něco lepšího výsledku," postěžoval si při příjezdu na dnešní jednání ministrů financí v Lucemburku švédský ministr financí Anders Borg.

Někteří ekonomové nicméně nejsou k závěrečnému kompromisu natolik skeptičtí. "Mohlo by to být dobré," řekl agentuře Reuters Carsten Brzeski z finanční skupiny ING. Podle něj by výsledek jednání ministrů financí mohl přispět k obnovení důvěry v eurozóně, která se během letošního roku ocitla v krizi především kvůli řecké krizi a rovněž kvůli nadměrnému zadlužení několika dalších států

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK