Přestřelka o příští rozpočet se přenesla i na summit EU

"Kdokoli je proti šestiprocentnímu nárůstu, je protievropský," řekl na uzavřeném jednání podle diplomatů předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek lídrům EU. Na to ale měl ostře zareagovat britský premiér David Cameron.

"Počkejte chvilku. Já jsem právě seškrtal rozpočet pro mou policii, to mě činí protipolicejním?" opáčil podle zdrojů, které cituje mimo jiné server EUObserver i další média. Do toho skočila i německá kancléřka Angela Merkelová: "A já jsem seškrtala německý rozpočet, to mě dělá protiněmeckou?"

Na čtvrteční tiskové konferenci se Buzek snažil kritiku na svou hlavu poněkud mírnit. "Většina lidí, kteří vystoupili, ho (Camerona) podpořilo, avšak deset není většina," podotkl a dodal, že názory se liší.

Buzek podotkl, že parlament je připraven na jednání o možném kompromisu ohledně šestiprocentního navýšení, pokud bude seriózní debata o budoucím zajištění prostředků pro nové i staré působnosti EU.

Vystoupení předsedy Evropského parlamentu se obvykle odehrává tak, že Buzek přečte prohlášení, a pak sál opustí, uvedl zmiňovaný server. Tentokrát se však rozpoutala vlna vystoupení, v nichž šéfa parlamentu podpořili jen zástupci Řecka a Belgie.

"My jsme přesvědčeni, že za situace, kdy se dělají úspory, kdy se dělají rozpočtové škrty, tak není možné, aby Evropská unie žila jako nějaký izolovaný ostrov, který si žije svým životem bez ohledu na to, že se všude jinde šetří," řekl český premiér Petr Nečas.

Ten byl také zástupcem jedné z 11 zemí, které připravily dopis, v němž zdůrazňují, že by státy EU při budoucích jednáních s europoslanci o kompromisu neměli připustit vyšší nárůst než 2,91 procenta. Na tomto čísle se už členské země dříve dohodly, jenže ke schválení rozpočtu je třeba i souhlas europoslanců. S nimi před několika dny začalo jednání o kompromisu.

Europoslanci minulý týden rozpočet sice schválili, ale počítají s vyššími výdaji, než chtějí státy. Dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji (v rozpočtu EU označovanými jako platby) ve výši zhruba 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), ale členské státy představy komisařů seškrtaly až na 126,5 miliardy eur. Poukazovaly při tom právě na šetření ve svých rozpočtech.

Poslanci, kteří mají vůbec poprvé díky lisabonské smlouvě na sestavení rozpočtu daleko větší vliv než dřív, ovšem postoj států odmítli a výdaje opět zvýšili až na více než 130 miliard eur. Podle jejich představ by tak EU měla v příštím roce hospodařit s výdaji o šest procent vyššími než letos.