Co pro nás budou znamenat arabské revoluce?

28.02.2011 | , Finance.cz
INVESTICE


Revoluční události arabského světa se Evropy dotknou výrazně více, než si dokážeme nyní představit.

Na počátku celé revolty byla zdánlivě banální kontrola úřadů na jednom malém tržišti v Tunisku. Mohamed Bouazizi se v beznaději upálil proto, že už nadále nechtěl snášet útisk úřadů a platit úplatky ze skromných příjmů, kterými živil svých 5 sourozenců a jejich matku. Přes péči lékařů zemřel a aniž by to sám čekal, jeho čin ve svém důsledku ohromil více než upálení Jana Palacha na prostest proti sovětské okupaci.

Do několika týdnů padá režim v Tunisku, revolta se přenáší do dalších zemí severní Afriky a blízkého východu, padá režim Husního Mubaraka v Egyptě, Kaddáfího tvrdá ruka se ze všech sil a za použití vlastizrádných prostředků a zločinů proti lidskosti snaží udržet Libyi pod svou nadvládou, a řada potlačovaných nepokojů v Alžírsku, Bahrajnu, Súdánu, Mauretánii a dalších zemích dává seznat, že celá revoluce může podstatným způsobem přepsat politickou mapu nejen v regionu, ale celého světa.


Ropa


Nejen Lybie, ale i Egypt, Tunisko a i řada dalších zemí zmítajících se v revolucích jsou vývozci ropy. Z ekonomického hlediska je velmi nešťastné, že k těmto nepokojům nedošlo před rokem, kdy v důsledku hospodářské krize by světový trh s ropou byl na základě snížené poptávky bez relativně velkých komplikací schopen nahradit produkci těchto arabských zemí. Dnes bude ale případný výpadek těchto surovin hodně cítit a současný růst ceny této strategické suroviny může ještě více eskalovat, pokud se nepodaří rychle a efektivně nahradit současné státní zřízení. Pokud by se revoluce změnila v regulérní občanskou válku, pak se nemusí jednat o dočasný výkyv a křehký růst světové ekonomiky se může zvrátit.


Suroviny


Oblast severní Afriky je rovněž významným exportérem surovin. Těží se zde plyn, železná ruda, fosfáty, polymetalický rudy a další primární zdroje exportované ve velkém do evropských zemí. Pakliže by mělo dojít k výpadku příjmů z prodeje těchto komodit, bude to znamenat výrazné oslabení příjmů těchto exportních zemí, růst chudoby a výrazně zvýšenou nestabilitu regionu či velmi obtížné sestavování porevolučního státního zřízení. Pro evropské země to bude naopak znamenat nákup dražší suroviny a větší náklady na její dopravu do Evropy.


Turistika


Egypt a Tunisko disponují řadou Evropany oblíbených turistických letovisek. Současné nepokoje mohou naopak prospět jihoevropským zemím, jako je Řecko či Španělsko, neboť turisté budou sázet na jistotu a začnou se revolučním oblastem vyhýbat – samozřejmě s negativním dopadem pro severoafrické země.


Izrael


Egypt je velkým hospodářským i politickým partnerem Palestinců. Současná změna režimu sebou rovněž nese otázku, jaké postoje vůči židovskému státu zaujme nová vláda Egypta, která nahradí současnou vojenskou správu. Stabilita Egypta je velmi významným předpokladem stability celého blízkovýchodního regionu, který je z hospodářského hlediska velmi důležitý kvůli produkci ropy.


Perský záliv


Oblast Perského zálivu je dlouhodobě nestabilní, Jemenu se nedaří vypořádat s velkým vlivem radikálních islamistů, Bahrajn tlumí nepokoje, na okraji regionu ležící Somálsko již od devadesátých let nemá funkční státní aparát, a přitom všechny tyto země leží nadosah přístupu do jedné ze strategických dopravních cest – Suezského průplavu. Jeho znepřístupnění pro transport zboží mezi Asií a Evropou by mělo kolosální důsledky, které by se v prvé řadě odrazily v růstu cen a hospodářském ochlazení.


Export


Severní Afrika i Blízký východ je exportním odbytištěm řady evropských ekonomik, přerušení vývozu do těchto zemí či ukončení aktivit evropských firem v regionu by mělo negativní dopady na jejich hospodářskou situaci i v rámci domovských zemí.


Uprchlíci


Celá oblast severní Afriky leží nadosah jihoevropských zemí. Již nyní Itálie hlásí problémy se zvládáním přílivu utečenců. V případě vzniku občanské války v některé z revolučních zemí by Evropa pocítila zvýšený příliv utečenců, který by si v krajním případě mohl vynutit vojenskou intervenci pod vedením NATO či sil EU, a to za souhlasu OSN. S takovou intervencí by samozřejmě byly spojené velmi vysoké výdaje na armády zúčastněných zemí, což je v době současných napjatých rozpočtů velkých evropských zemí a otřesené eurozóny vážný problém.

Nezbývá než doufat, že se tyto pesimistické předpoklady nenaplní a v arabském světě dojde k přerodu v demokratické státy moderního typu, což by naopak prospělo zemím samotným, neboť by se otevřely nové možnosti pro obchodní spolupráci s Evropou a pro evropské investice v severní části Afriky - regionu, který na svůj rozvoj teprve čeká.
 

Autor článku

Vít Doležálek  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE