Obří řecká stáčírna Coca-Cola plánuje přesun na burzu v Londýně

11.10.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Atény 11. října (ČTK) - Obří řecká stáčírna limonád Coca-Cola Hellenic chce mít hlavní trh pro své akcie na burze v Londýně. Slibuje si od toho větší likviditu a zájem investorů. Coca-Cola Hellenic je největší firmou v Řecku z hlediska tržní kapitalizace a druhou největší stáčírnou Coca-Coly na světě.

"Důvodem nabídky vstupu na veřejný akciový trh je umístit společnost Coca-Cola Hellenic v prvotřídní kategorii Londýnské akciové burzy a uvést ji na akciovou burzu v New Yorku (NYSE)," stojí v dokumentech určených pro regulační orgány.

Hlavním trhem pro akcie Coca-Cola Hellenic jsou nyní Atény, sekundární kotaci má firma v Londýně a New Yorku. Plánovaná změna tedy spočívá v tom, že hlavním trhem bude Londýn, zatímco Atény budou trhem druhořadým. Podnik chce ale na aténské burze nadále zůstat.

Firma uvedla, že akcionářům budou jejich dosavadní akcie vyměněny za akcie společnosti Coca-Cola HBC AG, která je registrována ve Švýcarsku. Původní firma požádá o vyřazení z aténské burzy, nový podnik si následně podá novou žádost, ovšem už jen o sekundární kotaci.

Obchodních aktivit, které má firma v Řecku, by se změna fakticky neměla dotknout. Coca-Cola Hellenic má v Řecku obchodní servisní centrum, které tam hodlá nadále provozovat.

Akcie firmy na burze v Aténách na zprávu reagovaly růstem až o tři procenta na 16,50 eura, díky čemuž se tržní hodnota firmy zvýšila na 6,2 miliardy eur (asi 413,2 miliardy Kč). To je asi třikrát tolik, co činí tržní hodnota rafinerie Hellenic Petroleum. Ta je druhou největší firmou v Řecku podle tržní kapitalizace.

Coca-Cola Hellenic stáčí limonády Coca-Cola ve 28 zemích světa, včetně například Ruska a Nigérie. Její akcie si vytrvale vedou lépe než zbytek trhu podle hlavního indexu aténské burzy ASE. Ten v důsledku dluhové krize spadl začátkem letošního roku nejníže za posledních 20 let.

Zahraniční investoři se řeckých akcií už delší dobu soustavně zbavují. Prvním impulzem k odchodu byly potíže, které vypluly na povrch v roce 2009. O rok později země požádala o první mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur, loni Řecko dostalo další pomoc za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč).

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK