Summit bude "oživovat" bankovní unii a řešit budoucnost unie

V červnu se lídři EU dohodli, že jim prezident unie Herman Van Rompuy v říjnu předloží "průběžnou" zprávu o prohloubení fiskální a hospodářské unie a reformách, které by zejména eurozóna měla v reakci na pokračující krizi podstoupit.

Jedním z hlavních stavebních dílů zvažovaných reforem je vznik bankovní unie. Měla by vznikat postupně v několika krocích. V eurozóně, a připojit by se mohli i další členové unie, by měl vzniknout jednotný bankovní dohled pod záštitou Evropské centrální banky (ECB), společný fond pro řešení problémů bank a garanční fond zajištění vkladů.

Konkrétní návrhy zatím existují jen u bankovní supervize, ale i v tomto bodě mezi státy teď panují velké rozdíly v pohledech. Jde zejména o nastavení vztahů členů a nečlenů eurozóny, což je citlivá otázka i pro Česko. Z pohledu Prahy je klíčové souběžné projednávání všech součástí bankovní unie, otázka vyváženosti hlasovacích práv v Evropském bankovním úřadu (EBA) a také otázka pravomocí domácího regulátora ve vztahu k regulátorům mateřských společností. V Česku je totiž dominantní část bankovního trhu tvořena dcerami zahraničních mateřských bank.

Premiér Petr Nečas dnes uvedl, že dostal od vlády dokonce mandát vznik jednotného bankovního dohledu v EU zablokovat, a to v případě, že nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu tuzemského finančního systému. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

"Je třeba znovu nastartovat dynamiku bankovní unie," prohlásil Van Rompuy. Významné je to i kvůli tomu, že v eurozóně už začal fungovat nový záchranný mechanismus ESM, z něhož by mohly být v budoucnu přímo rekapitalizovány banky. Jenže podmínkou k takovému kroku je právě to, že se vytvoří jednotná evropská bankovní supervize. Tu chtěl Brusel mít do konce roku, ale zatím to vypadá, že není šance to do této doby zvládnout.

Tato záležitost extrémně zajímá Španělsko, jehož bankovní sektor se topí v problémech a Madrid už má od partnerů pro něj přislíbenou finanční pomoc. Kdyby mohla jít z ESM formou přímé rekapitalizace, pak by to bylo pro Španělsko výhodné, neboť by tím nezhoršilo své dluhové kritérium.

Van Rompuy ve zmiňované zprávě také hovoří i o tom, že je třeba zvážit, zda by neměl vzniknout samostatný "rozpočet" eurozóny, ač oficiálně ho označuje jako "fiskální kapacitu". "Samotné posílení kázně však nestačí. V dlouhodobějším horizontu je třeba posoudit možnost pokračovat nad rámec stávajících kroků k posílení správy hospodářských záležitostí a postupně vytvořit fiskální kapacitu," píše Van Rompuy ve zprávě.

Zatím je k dispozici jen minimum informací o tom, k čemu přesně by měl takový rozpočet sloužit, jak by měl být financován a podobně. Přesto už myšlenka vyvolává rozporuplné reakce. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg v úterý ČTK a Českému rozhlasu řekl, že případný vznik samostatného rozpočtu 17členné eurozóny by unii dál rozděloval.

Z programu nakonec odpadla debata ke zprávě takzvané Trojky, tedy zástupců Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a ECB. Ti dohlížejí na pokračování reforem v Řecku, které od partnerů potřebuje uvolnit další část z finanční pomoci, jež mu byla přislíbena výměnou za provádění úspor. Jestli vše pokračuje, jak má, a zda Atény nezbytně potřebných více než 30 miliard eur získají, ale bude až koncem října či počátkem listopadu.

Kvůli tomu, aby se státníci mohli věnovat debatě o dlouhodobější reformě EU a bližší integraci měnové unie se Van Rompuy rozhodl nezařadit jako jeden z hlavních bodů i příští finanční perspektivu EU, tedy dlouhodobý rozpočet unie na roky 2014 až 2020.

Tomuto citlivému tématu, v němž jde o to, kolik která země do rozpočtu dá peněz a kolik z něj formou nejrůznějších dotací získá, bude nakonec věnován mimořádný summit v listopadu. Vzhledem k tomu, že názory mezi státy o výdajích na zemědělské dotace, množství peněz pro chudší regiony i řadě dalších otázek jsou na hony vzdáleny kompromisu, je ale možné, že ani tato listopadová schůzka toto téma neuzavře. "Jestli se to podaří do listopadu dojednat, si nejsem jist," připustil Schwarzenberg.