OHL ŽS loni zastavila propad výnosů na hranici devíti mld. Kč

Podle Štefla odvětví stavebnictví zažilo další pokles, který trvá nepřetržitě od roku 2009. Podle něj má krize v oboru tři důvody - pokračující globální ekonomickou krizi, restrikce v resortu dopravy a zvýšený konkurenční tlak firem ve stavebnictví. "Ten umožňuje tendrování na úrovni i 60 až 70 procent proponovaných investičních nákladů," uvedl Štefl

Na krizi OHL ŽS reagovala vnitřní restrukturalizací, musela také propouštět. Podle dostupných informací loni zaměstnávala méně než 1500 lidí, ještě před krizí to bylo kolem dvou tisíc.

"Ne všechny kroky restrukturalizace se ukázaly jako pozitivní, proto od počátku roku 2013 dochází u závodu železnice k obnovení divize mostů a tunelů a v teritoriu ČR k využití silničních kapacit," uvedl Štefl.

Firma je v poslední letech aktivní v zahraničí. Připravuje nové projekty v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Rusku, Polsku, Ázerbajdžánu nebo Turkmenistánu. "Strategickým úkolem se stává rozšíření portfolia našeho výrobního programu o obory energetických projektů," dodal Štefl.

OHL ŽS podle dřívějších informací koncem roku 2011 získala kontrakt v hodnotě 50 miliard korun. Má stavět železnici na severu Ruska v lokalitě Obskaja - Salechard - Nadym včetně mostu přes řeku Ob. Firma se podílí i na některých projektech mezinárodního koncernu OHL International. Jde především o saúdskoarabský projekt vysokorychlostní železnice Mekka - Medina a projekt Marmaray, který propojí dosud oddělené části istanbulského metra a železniční sítě na evropské a asijské straně prostřednictvím tunelu vedeného pod Bosporskou úžinou.

Filip Vrána vit