Analytici: Situace na trhu s dluhopisy je pro ČR nadále příznivá

V průběhu roku ekonomové očekávají v souvislosti s hospodářským oživením další růst výnosů dluhopisů. Například dluhopisy s desetiletou splatností se obchodovaly v lednu s výnosem kolem dvou procent.

"Optimismus na trzích, který panuje od začátku letošního roku, se podepsal i na vzestupu dluhopisových výnosů. To je dáno tím, že české dluhopisy jsou považovány za bezpečný přístav a v době zvýšeného optimismu investoři hledají vyšší výnos. Není tak divu, že tuzemské výnosy se vyvíjí ve velmi podobném duchu jako ty německé," uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer.

Výnosy českých státních dluhopisů se v lednu mírně zvýšily i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka. "Prostor k jejich poklesu po snížení úrokových sazeb ČNB a návratu optimismu na finanční trhy ve světě se již vyčerpal," uvedl.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že zatímco německé dluhopisy již zhruba dva měsíce zaznamenávají odliv investorů, což tlačí jejich výnosy pozvolna nahoru, k podobnému vývoji na českém trhu dosud nedochází. "Pro vládu je momentální situace samozřejmě výhodná, protože šetří její náklady na obsluhu státního dluhu. Situace je ovšem dlouhodobě neudržitelná a je známo, že zatímco změny výnosu směrem dolů bývají pozvolné, opačný pohyb mívá charakter šoku," uvedl Sobíšek.

Upisování nových dluhopisů pokračuje podle analytika ČSOB Petra Dufka nadále bez problémů. "Všichni hráči vědí, že ministerstvo financí je dobře předzásobené likviditou a může se tak těšit z nízkých úrokových nákladů na dluh," uvedl. Výnosy dluhopisů s delší splatností se na rozdíl od třeba evropských podle Dufka v podstatě nezměnily. Desetiletý dluhopis nese stále zhruba dvě procenta, dodal.

K situaci na trhu Marek uvedl, že se v poslední době zúžil rozdíl mezi výnosem německých a českých dluhopisů z 59 bazických bodů na konci prosince na současných 37 bodů. "Pokud lze něco v české ekonomice za předchozí období hodnotit pozitivně, pak je to právě vývoj ceny financování českého vládního dluhu. Česká vláda se ještě nikdy nefinancovala takto levně," upozornil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Kromě dlouhodobých faktorů k historicky nejnižším výnosům přispívá snížení averze investorů vůči riziku v Evropě a recese české ekonomiky, která vedla ke snižování úrokových sazeb ČNB na nulu.

V následujících měsících očekává Frayer další postupný růst výnosů s tím, jak by ekonomika eurozóny i ČR měly zaznamenávat postupné zlepšování. "To by se mělo dostavit zejména v druhé polovině roku a výraznější vzestup výnosů by se tak měl týkat především až závěru letošního roku," dodal.

Zhoršit pozici ČR na trzích by podle analytiků neměl ani očekávaný nárůst deficitu veřejných financí v loňském roce k pěti procentům kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí. "Zahrnutí církevních restitucí do loňského salda vládního sektoru je očekáváno a při hodnocení vývoje veřejných financí dokážou analytici, investoři a ratingové agentury odlišit tento faktor od parametrů, které jsou z důležité při hodnocení základních tendencí fiskálního vývoje," uvedl Marek. "Navíc to ani neznamená automatické a okamžité zvýšení dluhu," dodal Dufek.

Ministerstvo financí na počátku ledna uvedlo, že rezerva na financování státního dluhu se loni zdvojnásobila na zhruba 140 miliard korun. MF si chce letos podle strategie financování a řízení státního dluhu půjčit 230,7 miliardy Kč. Čisté úrokové náklady státního loni činily 41,1 miliardy korun, což je o 3,9 miliardy méně v roce 2011.