Ministři eurozóny se snaží sestavit záchranný balík pro Kypr

15.03.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 15. března (zpravodaj ČTK) - Ministři financí 17 zemí eurozóny dnes začali na mimořádné schůzce v Bruselu hledat podobu pomoci pro Kypr, která by podle dosavadních zpráv měla dosáhnout asi deset miliard eur (256 miliard korun). Předpokládá se, že schůzka se potáhne dlouho do noci a zřejmě nedojde k definitivní podobě záchranného balíku. "Bude to dlouhá a horká kyperská noc," řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír.

Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně svých bank a odvrácení platební neschopnosti. Dosud se hovořilo o 17 miliardách eur, ale šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ve čtvrtek uvedl, že by mohlo stačit deset miliard eur.

Také nejmenovaní evropští představitelé dnes uvedli, že pomoc se bude blížit spíše deseti miliardám eur. Technické podklady pro jednání připravovali už od čtvrtečního večera odborníci z tak zvané trojky, tedy z Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky.

Zatím není jasné, jaké konkrétní požadavky budou pomoc podmiňovat, ale mluví se o zvýšení daní, jednorázových opatření pro zvýšení příjmů rozpočtu, privatizaci a reorganizaci bankovního sektoru, stejně jako o tom že by část nákladů měli nést i vkladatelé v kyperských bankách. Tento přístup prosazuje MMF, ale odmítá ho Kypr i Evropská komise.

Předpokládá se, že se bude jednat dlouho do noci a že nepůjde o poslední schůzku o kyperské pomoci. "Bude to dlouhá a horká kyperská noc. Obávám se, že nebude poslední," řekl před jednáním slovenský ministr financí.

Podmínky Slovenska pro souhlas s pomocí Kypru jsou stále stejné. "Klíčová je výměna daňových informací a problémy kolem podezření z praní špinavých peněz," dodal.

Slovenský premiér Robert Fico dnes řekl, že podmínkou Slovenska pro souhlas s pomocí je lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku.

Podobné podmínky má i Německo a další země. Kypr o pomoc požádal už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.

Dnešní jednání zřejmě dosáhnou přinejlepším "politické dohody", protože ke schválení pomoci je zapotřebí zprávy zmíněné trojky o stavu kyperského bankovního sektoru a ekonomiky vůbec, kterou představitelé trojky zatím ministrům nepředložili. Stejně tak ještě není jasný případný podíl pomoci Ruska.

Kvůli ní pojede kyperský ministr financí Michalis Sarris v pondělí do Moskvy. Rusko by mohlo prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč). Další alternativou je nový úvěr. Dvě největší kyperské banky, které se potýkají s obrovským ztrátami kvůli vysokým odpisům řeckého dluhu, by mohly také získat ruského majitele. Kypr je znám jako daňový ráj pro bohaté Rusy.

Ministři financí eurozóny by se mohli sejít znovu příští týden po návratu Sarrise z Moskvy.

Lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker dnes optimisticky tvrdil, že si nedokáže představit, že by během víkendu nebyl kyperský vyřešen. Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že je potřeba dosáhnout především kvalitního a ne rychlého řešení. Připustila, ale, že "by nebylo odpovědné nechat Kypr napospas a jen čekat, co se stane".

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK