Kypr bude hlasovat o záchraně v úterý, chce změny u daní z vkladů

Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr však má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Kypr by zřejmě bez finanční pomoci musel vyhlásit platební neschopnost.

Plán, jím se část zátěže pomoci přesouvá na vkladatele, kteří byli v EU dosud úzkostně chráněni, je za tři a půl roku řešení dluhové krize v zemích eura bezprecedentní. Analytici a investoři se bojí, že to může vyvolat masové vybírání vkladů nejen na malém Kypru, ale i v některých ohrožených velkých zemích měnové unie, zejména ve Španělsku a Itálii.

Globální finanční trhy reagovaly na hrozbu útoku na banky v eurozóně výrazným poklesem akcií. Kurz eura k dolaru klesl na tříměsíční minimum a obavy z nové vlny problémů v eurozóně srazily i ceny ropy.

Mimořádná schůze parlamentu k jednání o plánu pomoci měla začít dnes odpoledne, byla ale posunuta na úterý od 17:00 SEČ. Kvůli tomu centrální banka oznámila, že po dnešku, kdy je na Kypru státní svátek, zůstanou místní banky uzavřeny i v úterý a ve středu.

Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen nicméně upozornil, že konkrétní sazby daně z vkladů si může rozhodnout kyperská vláda a důležité je, aby byl zachován příspěvek 5,8 miliardy eur. Podle zdrojů vláda diskutuje o snížení sazby u vkladů pod 100.000 eur na tři procenta, zatímco u vyšších vkladů by sazba činila 12,5 procenta. Se zmírněním dopadů na drobné střadatele už vyjádřila souhlas Francie.

Dohoda o jednorázovém zdanění vkladů vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran. Ve sněmovně čítající 56 poslanců nemá žádná strana jasnou většinu a tři strany již ohlásily, že zdanění vkladů nepodpoří. Vláda má v parlamentu těsnou většinu 29 hlasů.

Obyvatelé Kypru začali po oznámení dohody hromadně vybírat peníze z bankomatů. Banky, ve kterých mají uložené peníze například i čeští podnikatelé a firmy, již ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zablokovány částky odpovídající výši daně.

Podle českých analytiků plán na zavedení daně z vkladů v bankách na Kypru oslabuje důvěryhodnost země a může znamenat ochlazení zájmu podnikatelů o její využití coby sídla firmy. Podle expertů oslovených ČTK by Kypr mohly v tomto ohledu nahradit Nizozemsko či Malta. Aktuálně má kyperskou mateřskou firmu podle statistiky České kapitálové a informační agentury (ČEKIA) 1912 českých společností.

Plán zdanit vklady se z ostatních zemí citelně dotýká zejména Ruska, protože kyperské banky jsou oblíbeným útočištěm ruských podnikatelů. Prezident Vladimir Putin dnes označil jednorázové zdanění bankovních vkladů za "nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné" a svolal kvůli vývoji kyperské krize své poradce.

Agentura AFP s odvoláním na ruského odborníka uvedla, že ruské firmy a ruští občané mají v bankách na Kypru uloženo kolem 20 miliard dolarů (asi 400 miliard Kč). Další zdroje přicházejí s odhady až 35 miliard eur.

Kypr je považován za daňový ráj, což v zemích jako Německo vyvolávalo odpor k pomoci jeho bankám. Podle deníku The Financial Times drží cizinci asi polovinu ze 68 miliard eur uložených v kyperských bankách. Mezi hlavní zahraniční vlastníky kyperských kont patří Rusové, Britové a Řekové.

Zisky zahraničních obchodních společností na Kypru se zdaňují sazbou deset procent, což je nejméně v EU, a na příjmy ze zahraničí je nulová sazba. Kypr nabízí firmám celou řadu dalších daňových výhod, například tím, že na rozdíl od jiných zemí EU mohou holdingové společnosti pro získání daňových výhod držet na Kypru pouze jedno procento základního kapitálu zahraniční dceřiné společnosti. Padesát procent příjmů z úroků je osvobozeno od daní z příjmu právnických osob.