Mzdy v Pardubickém kraji v 2. čtvrtletí vzrostly na 21.692 korun

06.09.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Pardubice 6. září (ČTK) - Mzdy v 2. čtvrtletí v Pardubickém kraji meziročně vzrostly o 1,2 procenta na 21.692 korun. Nárůst činil 258 korun. Mzdy byly po Karlovarském kraji druhé nejhorší v zemi. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V tuzemsku si lidé v průměru v druhé čtvrtině roku vydělali 24.953 korun. Jejich výdělky se zvýšily oproti stejnému období loňského roku o 1,2 procenta. Po odečtení inflace se však reálně mzda snížila o 0,3 procenta.

Průměrná mzda v Pardubickém kraji za první polovinu roku je nižší. Činila 21.336 korun a meziročně se zvýšila o necelé procento. Výdělky v podnikatelské i nepodnikatelské sféře se od krajské průměrné mzdy značně liší. V řadě organizacích a podnicích mzdy ani nerostou, zjistila v anketě ČTK.

Mzdy ve stavebnictví se podle Jiřího Požára ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví za Pardubický kraj drží za úrovni loňského roku. "O nějakém přidávání nemůže být řeč, stavebnictví je letos na nejhorším poklesu. Firmy se aspoň snaží udržet nejlepší lidí," řekl Požár.

Průměrná mzda ve společnosti Brück AM je 22.000 až 24.000 korun měsíčně. Růst mezd v podniku je pomalejší než před hospodářskou krizi, kdy se výkony firmy zvyšovaly i o 30 procent ročně.

"Plošné přidávání mezd není motivační. Přidáváme podle zásluh," uvedl jednatel Luboš Malý.

Ani letohradské firmě OEZ, kterou vlastní německý koncern Siemens, mzdy nerostou tak rychlým tempem jako v minulosti, řekl ČTK mluvčí OEZ Letohrad Tomáš Hermann.

V podniku, kde pracuje asi 1700 lidí, byla loni průměrná hrubá mzda 23.850 korun, předloni byla o necelou tisícikorunu nižší. "Loni jsme přidávali asi tři procenta. Nyní se připravuje kolektivní smlouva, která by měla být hotová v září," dodal mluvčí.

V nepodnikatelském sektoru se platy pohybují hluboko pod průměrem. V sociální oblasti berou lidí i několik tisíc korun méně než zaměstnanci průmyslových podniků. Pečovatelé klientů v Domově pod hradem Žampach si měsíčně vydělají něco málo přes 12.000 korun hrubého a pracují na směny.

"Platová úroveň je zhruba tři roky zmrazená. Jestliže se navyšují tarify nařízením vlády, ani v organizacích našeho typu se platová úroveň nepohybuje směrem nahoru," řekl ředitel Domova pod hradem Žampach Luděk Grätz.

Pečovatel klientů domova musí být minimálně vyučený a mít akreditovaný kurz v sociálních službách. Rekvalifikaci nabízejí úřady práce hodně zájemcům. Většina z nich ale pak péči o mentálně postižené lidi nezvládne, dodal Grätz.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK