Ekonomika EU letos poroste o 1,6 procenta, čeká Evropská komise

Jarní prognóza tak v zásadě potvrzuje zimní údaje, které Evropská komise nabídla v únoru. Tehdy uváděla letošní růst HDP v celé unii o 1,5 procenta a v zemích platících eurem o 1,2 procenta. V roce 2015 se měl růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a 1,8 procenta v eurozóně.

Dnes uveřejněná prognóza potvrzuje pokračující nízkou inflaci. V celé unii by měla letos být na jednom procentu a příští rok na 1,5 procenta. Země platící společnou měnou dosáhnou letos inflace 0,8 procenta, příští rok pak 1,2 procenta. V roce 2013 byla v celé EU inflace 1,5 procenta, v eurozóně 1,3 procenta.

Klíčovým faktorem růstu evropské ekonomiky bude domácí poptávka, uvádí komise. Spotřebitelé budou ekonomice postupně více přispívat s tím, jak se budou zlepšovat jejich příjmy v důsledku nižší inflace a stabilizujícího se pracovního trhu. Podporovat hospodářství mají i znovu rostoucí investice, naopak relativně klesat bude význam exportu.

Situace na trhu práce se podle předpovědi začala zlepšovat už v roce 2013 a snižování počtu nezaměstnaných by mělo pokračovat i nadále. Letos by v celé EU měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 10,5 procenta, v roce 2015 to má být 10,1 procenta. V eurozóně by to letos mělo být 11,8 procenta a příští rok 11,4 procenta. V roce 2013 dosahovala nezaměstnanost v unii 10,8 procenta a v eurozóně 12 procent.

Komise připomíná, že postupný charakter návratu k růstu je v souladu s dosud sledovanými obnovami ekonomik po finančních krizích. V možnostech financování hospodářství však přetrvávají rozdíly nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale také mezi firmami různých velikostí.

Pokračovat bude trend snižování vládních deficitů, míní prognóza. V letošním roce dosáhne poměr dluhu k HDP v celé EU maxima na úrovni 89,5 procenta a snížit by se měl o rok později na 89,2 procenta. V eurozóně je situace ještě méně příznivá, letos by tento ukazatel měl dosáhnout 96 procent a v roce 2015 se snížit na 95,4 procenta.

Hlavním rizikem pro obnovený růst přitom podle prognózy zůstává ztráta důvěry způsobená přerušením či nedotažením potřebných reforem. Zvýšila se také nejistota ohledně vlivů z okolí EU. Jasné strukturální reformy ale naopak mohou vést k vyššímu růstu než jarní odhad předpovídá.

Rizikem může být také dlouhé období s nízkými hodnotami inflace, přesto cenový vývoj odráží vnější faktory i samotné přizpůsobování se evropské ekonomiky.