Podle EK napětí okolo Ukrajiny zpomalilo růst ruské ekonomiky

Evropská unie kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území zhruba pěti desítkám osob z Ruska i z Krymu, především politikům, vojákům či pracovníkům tajných služeb. Na rozdíl od Spojených států, jejichž opatření cílí také na některé ruské firmy či banky, ale zatím právní základ evropských sankcí neumožňuje postihovat společnosti.

O způsobu jak to udělat se podle informací ČTK dnes odpoledne radí velvyslanci unijních zemí, jejich doporučení by mohli potvrdit ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce plánované na příští pondělí.

Evropská komise také připravuje analýzy možných podob a dopadů širších hospodářských sankcí, které by postihly například celá odvětví ruské ekonomiky. O jejich spuštění by v případě další eskalace konfliktu musel zřejmě rozhodnout unijní summit.

Evropský komisař Siim Kallas, který zodpovídá za hospodářské a měnové otázky, dnes novinářům přípravu plošných sankcí potvrdil. Uvedl, že jsou zvažovány tři scénáře, z nichž ten nejvýraznější by ovlivnil také růst evropského hospodářství. To má podle jarní prognózy v celé EU letos vzrůst o 1,6 procenta a v zemích eurozóny o 1,2 procenta. V příštím roce by unie měla potvrdit, že se jí daří vypořádávat se s důsledky krize a růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a na 1,7 procenta v zemích platících eurem.

Odborníci připravující možnou třetí fázi sankcí se podle diplomatů snaží nalézt vyvážený model, který by dopady rovnoměrně rozdělil mezi členské země. "Některé země jsou důsledkům vystaveny více, některé méně. Samozřejmě pobaltské země a státy jako Finsko nebo Kypr, které mají větší ekonomické vazby s Ruskem, mohou být postižené více," poznamenal dnes Kallas. Připomněl také, že nyní velmi silná evropská diskuse o snížení energetické závislosti na Rusku a o související problematice se vede už od roku 2006.

"Je také jasné, že tato krize má vážný dopad na ruskou ekonomiku," zdůraznil eurokomisař. Polovinu příjmů ruské centrální vlády podle něj tvoří právě peníze z prodeje ropy a zemního plynu. Přerušení dodávek by tak podle něj znamenalo také pro Rusko výrazné finanční ztráty.

Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci dubna snížil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. MMF zároveň očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč). Kallas připomněl, že jiné odhady hovoří o ještě vyšších částkách a že ruská centrální banka už utratila velké peníze ve snaze stabilizovat rubl, který je vývojem situace postižen.

Evropská makroekonomická předpověď mimo jiné také uvádí, že objem soukromých investic loni v Rusku klesl o 0,1 procenta. O rok dříve přitom rostl o 6,3 procenta. Důvodem je podle komise především dokončení obřích infrastrukturních projektů spojených s nedávnou zimní olympiádou v Soči. Letos je přitom v souvislosti se zhoršujícím se investičním klimatem, rostoucí nejistotou, odchodem kapitálu do zahraničí a vyššími náklady na financování projektů očekáván další pokles investic.

"Další sankce mohou mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky a vést k dalšímu zhoršení ekonomického výhledu na roky 2014 a 2015," stojí v prognóze. Pokud by se politické napětí do konce letošního roku uklidnilo, měl by v roce 2015 Rusko podle údajů komise čekat dvouprocentní růst ekonomiky.